[Short articles]
-
(O. F.) Podmínková spojka -li, jestliže stává někdy v souvětích, která vyjadřují mírnou přípustku spojenou s gradací, na př.: Bylo-li vám nyní zle, bude vám ještě hůře, t. j. bylo vám sice nyní zle, ale bude vám ještě hůře. To je způsob velmi častý a nepokládá se za chybu, srov. na př. Gebaurovu-Ertlovu Mluvnici českou 2, 1926, 103. Avšak chyba je, když se tohoto způsobu zneužívá a když se podmínkové spojky kladou docela mechanicky i tam, kde se nevyjadřuje ani podmínka ani přípustka. Ve větě »Žil-li O. Theer kromě styků s Otakarem Březinou a několika druhy z Moderní revue v literárním osamocení, není ani dnes, třináct let po jeho smrti, živějšího vztahu k jeho básnickému dílu« má spojka -li význam jistě velmi neurčitý. Nevyjadřuje ani podmínku, ani přípustku, schází tu i ono stupňování smyslu; nemůže se tu tedy uplatniti žádný z běžných významů spojky -li, a proto vztah obou vět je nejasný. Raději bychom zde užili jiného tvaru souvětí, na př. se spojkou srovnávací (jako žil…, tak ani dnes, třináct let…) anebo prostého spojení souřadného (O. Theer žil… a ani dnes atd.).
Naše řeč, volume 18 (1934), issue 3, p. 95
Previous Republika Československá
Next Rudolf Šanta, Redakce: Zeyer