[Short articles]
-
Pan ing. O. Ott nám poslal dvě ukázky novinářské češtiny, které opravdu stojí za otištění. V Nár. listech 9. VII. 1933, str. 13, napsala autorka Maru: »Čte (normální čtenář) Stefana Zweiga — Josefa Fouché a s údivem se dovídá, že tento politik, o němž průměrný čtenář mnoho nevěděl, předl nejdůležitější nitky francouzské politiky před, za a po Napoleonovi.« Je to snad duchaplně stručné, ale české to není. — A druhý příklad: »Pokus se nad jiné zdařil a ukázal, že nelze myšlenku Sigmundů využíti zavlažovacího zařízení, které v dobách mírových koná platné služby květěně, sadům a parkům, k obraně protiplynové bezpečnosti, podceňovati« (Pondělí 4. IX. 1933). Poznámek k těmto citátům není třeba, neboť samy ukazují názorně, jak by se nemělo psát ani v novinách.
Naše řeč, volume 18 (1934), issue 1, p. 32
Previous Pléška, pleška
Next Jaroslav Přikryl: Pozor na podmět!