Praha-sever

[Short articles]

(pdf)

-

Ve výrazu »potvrzení na … Kč, vyplacených dnes podepsanému jakožto paušální náhrada za rozbití vozu dne 13. t. m. v stanici A« není třeba vkládati za výraz »rozbití vozu« slovo »nastalé« (dne…), upraví-li se celý výraz správně logicky. (Náhrada se totiž neplatí za rozbití (za rozbití by mohl stihnouti pachatele leda trest, pokuta a p.), nýbrž za vůz, který byl rozbit. Logicky správná forma tedy jest: jakožto paušální náhrada za vůz rozbitý dne 13. t. m. v stanici A; tím se dostane zároveň i logicky i gramaticky správného přičlenění oběma určením (času, dne 13. t. m., i místa, v stanici A). Ve výraze »vymáhati nedoplatek jízdného za jízdu dne 1. dubna 1928 z Rakovníka do Lužné-Lišan« bylo by už spíše možno z důvodů stilistických přimlouvati se za to, aby mezi výraz za jízdu a následující datum byl vsunut nějaký výraz slovesný (na př. za jízdu vykonanou, podniknutou a p.), protože podst. jména slovesná snesou sice přímé spojení s přísl. určením místa (na př. bitva u Slavkova, zábava na »Střelnici«, jízda z Prahy do Kladna a p.), ale přísl. určení času se k nim zpravidla přímo nepřipojuje (na př. bitva svedená dne…, zábava pořádaná dne…, jízda vykonaná dne… atd.). Jsme tak zvyklí psát, proto se nám tato stilisace zdá hladší; ovšem jazykovou nesprávnost by bylo nespravedlivé viděti v tom, i kdyby spojovací člen mezi oběma výrazy byl vypuštěn.

Naše řeč, volume 12 (1928), issue 9, p. 216

Previous Pašovati

Next Václav Ertl: Nč. leda