Deutsch-Tschechisches — Tschechisch-Deutsches Militärwörterbuch

Jan V. Sedlák

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Deutsch-Tschechisches — Tschechisch-Deutsches Militärwörterbuch. Nakladatelství »Offene Worte« Berlín 1928, str. 314.

Známé berlínské nakladatelství vydalo vojenský slovník, jenž i naší žurnalistikou byl dosti vlídně přivítán. Slovníček má především a hlavně sloužit čtenářům německým k poznání naší vzrůstající odborné literatury vojenské. Není v tom jistě blahovolný zájem velkého národa, nýbrž živá nutnost a potřeba, která vedla jmenované nakladatelství k vydání Slovníku. Nechceme se proto také oddávati nijaké naivní vděčnosti za pozornost Němců, nýbrž kriticky se podívat na tuto práci, která se může státi a chce býti pramenem poučení i u našich krajanů a pro nedostatek pramenů jiných také jinde v cizině. Odborného vojenského slov[209]níku je třeba jako soli, to se dávno pociťuje. Materiál k němu se po léta shromažďuje a snad se ho přece v dohledné době dočkáme. Je to materiál vydávaný a zpracovávaný komisí pro vojenské názvosloví, z části též publikovaný ve zvláštních sešitech německo-české terminologie. Těchto sešitů využil také vydatně původce berlínského slovníčku, ač toho nikde neuvádí. Prameny vůbec nejsou nikde uvedeny.

Pokud se zpracovatel držel vojenského názvosloví schváleného a vydaného a pokud je nezkomolil v tisku, je jeho slovníček vojensky užitečný a také jazykově dobrý. Hůře však, jakmile se autor dostal do látky nezpracované, kde musel spolehnouti — ovšem zcela nekriticky — na rozličné slovníky, jež nemohly přihlížeti k látce vojenské, nebo kde se pustil dokonce sám do tvoření slov. Zde klopýtá krok co krok, na každé stránce několikrát i ve výrazech obecně vojenských, u strategické a taktické terminologie, která byla s velikou pečlivostí a důkladností zpracována a vydána ministerstvem národní obrany. A přece tyto výrazy měl podle předmluvy tento slovník zpracovat a zachytit, když zdaleka nemohl pro svůj rozsah podati všecku technickou terminologii jednotlivých odborů vojenských.

Spisovatel chtěl pro každé slovo německé najíti vždy aspoň nějaký ekvivalent český. Proto se uchýlil sám k tvoření nových slov a termínů. Bohužel byl to »odborník«, který pramálo rozuměl našemu jazyku, a tak jeho novotvary (»Neuprägungen«) jsou takové, že se jimi u nás nikdy nedomluví a že tedy jeho čtenářům nebudou prakticky nic platny.

Jak jsem řekl, na každé stránce bez výjimky je několik chyb i směšností a je nemožno vůbec zde všecky tyto omyly vypočítávati. Chci jen upozornit na některé namátkou vybrané.

Autor překládá bez sebe menšího porozumění slovu, čímž vznikají někdy směšné nesmysly. Tak překládá abkommen (při střelbě) — odlehnouti, správně má býti odhlédnouti, nejde-li ovšem o tiskový omyl; naivní a špatný je překlad slova Schützengrabenabsatz (Berme) — zákopní odstavec; špatný i dobrý tvar má vedle sebe: odsaditi i odložiti masku (absetzen); abspalten je odštěpiti i odlíšti se (!), Abtrieb je odehnání i pasečení(!), Aufriss nárys, ale také roztržek. Je tu rebusovitý překlad: Baltasekunde — baltázství (!). Bandeisen není páskové železo, ale popruhové železo nebo popružník, Vorbefehl prý je dokonce předrozkaz. Bekleidungsfaschine není obkladná hať, ale obkládací fošna nebo lať, sich bemächtigen neznamená jen zmocniti se, ale také, což jsme dosud nevěděli, schopnouti se, Bettung není jen ložiště, ale i podstav, Brems[210]leistung je nejen brzdní výkon, ale i brzdní lišta (Leiste!). Bockbrücke má dva pěkné překlady: kobylní most a mostná kobyla, Bullauge je prý oko býkové; Deichselstütze není ojová opěra, ale opření; podivně nesmyslný je překlad slova Düse, které i v naší odborné terminologii působí dosud veliké potíže. Naši odborníci říkali a psali delší dobu dyšna, dyksa a pod. Komise pro vojenské názvosloví stanovila název hubice, ale autor tohoto berlínského slovníku objevil v ruštině slovo soplo a za Spritzdüse má prskavé soplo. To je opravdu prskavé a ježaté!

A ještě aspoň několik pěkných příkladů: Entlüfter je prý vyvzdušník nebo vyvětrač, Erden pudění, Feuer abbrechen neznamená prý jen palbu přerušiti a zastaviti, ale také odlomiti, Fernschreiber je telegraf n. pisec na dálku, flankieren není po vojensku napadati s boku nebo flankovati, ale potulovati se, zaskočiti, gestaffelt není stupňovitě učleněný, rozestavený atd., nýbrž stupňovaný, gestreckte Ladung je prý nálož napnutá, natažená, nikoli správně táhlá, Hinterland není zápolí, ale zázemí nebo zadní území, loslösen vom Feinde je odpoutati od nepřítele, ale též odpustiti od nepřítele, Luftbereifung znamená vzdušné obručení, nikoli obručoví, Meldehundgegenführer je protipsovod, aby bylo vidět, jak možno ještě u nás skládat slova. Jak bezmyšlenkovitě je tu překládáno, svědčí slova Nahtkommando, Nahtreserve, jež sama jsou vůbec pochybná a jež překladatel přeložil »stehové velitelství a stehová záloha«. Co si asi pod tím představoval? Nerv nestačí jen jako nerv, je také žilna, Rückenfeuer je prý palba zezadu nebo zadní, nikoli palba do týlu, Spannung má dva překlady, napnutí a napětí, Steinbohrer je skalovrt, pro Sturmabwehrgeschütz nepostačí správný název dělo k odvrácení zteče, ale je ještě přidáno »odporné dělo«, Sturzflug je pádní let, Triebwerk není jen hnací stroj nebo ústrojí, nýbrž i hybostroj, Würfelpulver je kostkový prach, zickzack je nejen klikovatý, ale i cigcag, zerschnittenes Gelände není terén členitý atd., ale rozřezaný, Sehnenentzündung není zánět šlach, ale »opal svazů« atd. Musil bych popsati mnoho stránek Naší řeči, abych vypsal jen špatné překlady z němčiny do češtiny.

Stejně tak nepodařené věci najdou se i v části česko-německé. I odtud namátkou některé křiklavější příklady uvedu.

Je tu brknoucí drát za Stolperdraht, od slovesa hnísti je subst. verb. hnistění a přeloženo Massage, pěkná je složenina kruhošestina za cizí Sextant, les jasný je Lichterwald, moci válečné jsou Streitkräfte, nastavěcí chomout je za [211]Stellkumet, což je ovšem roztahovací chomout, násilný pochod za Gewaltmarsch místo pochod úsilný, odporný bod je Widerstandspunkt, stejně jako je odporné dělo, odporná čára, odporná palba, odporné hnízdo; obratná chyba je Schwenkunsfehler, záhadné je slovo odmyt za Abweiser; obratný slovnikář vymyslil pro vojnu pohlavní řemen za Kopfriemen a dokonce i pohlavní terč za Kopfscheibe; pohotování je Bereitstellung, nová je poživa za Verbrauch, přibyt za Zugang, záhadný je převedoucí stroj za Umschulmaschine, pumová škádra je Bombengeschwader, podivná je řasa vytěrací za Wischfalte místo vytěracího záhybu na plynové masce, sestoupací štola je Abstiegstollen, skrblý je zäh, pěkné je skrz mluviti za durchsprechen, spoustný je massenartig; dovídáme se tu i o střížném dříví (Schürholz), kolej železniční je špatná, za to máme železniční šín, nemáme přepínací páku za Schalthebel, ale vsunovací páku, podobně je vymítič za Ausschalter. A takových dokladů by se shledalo na celé stránky. Nemělo by jistě smyslu vyvraceti zřejmé omyly a nedostatky mluvnické a stačí — doufám — jen na ně ukázati. Pravopisných chyb je množství veliké. Tak aspoň několik ukázek: strata, dolú, zřebřík, hmoždiř, ryzý, cizý, hrdlově místo, vmíti, mocy; dělení: průz-kum, vyz-koumati, zv-láštní, oz-načiti, záv-lačka, dalekoh-led, přez-věd, poddůsto-jnický atd. atd.

Podobně se vyskytují i chyby všech druhů v připojeném seznamu místních jmen.

Není tedy jistě důvodu, aby takovýto slovníček byl poctíván zrovna nějakou chválou, a žurnalistika by měla být opatrnější v svém soudu o odborných věcech. Je ku podivu, že spisovatel naprosto nepokládal za nutné uvésti své prameny, že ve vší tichosti převzal vše, co vydalo MNO. z terminologie, leckde ovšem to překroutil a nepochopil. Jinak by byl býval ztracen a jeho slovník by byl strašlivý, kdyby byl měl tento zázračný »slovotvorce« přeložit sám všecky odborné termíny vojenské. Právě však pro tu část, kterou ochotnicky a neodborně zpracoval sám, stává se jeho slovník neužitečným. Úhrnný soud je velmi krátký. To, co je na tomto slovníku dobrého, není vůbec autorovou zásluhou; co je pak na něm vlastního, není bohužel jeho předností.

Naše řeč, volume 12 (1928), issue 9, pp. 208-211

Previous Velikán

Next Z našich časopisů