[Short articles]
-
Poukazovali jsme již několikrát, že každý prohřešek proti ustálené praxi spisovné řeči způsobený cizím vlivem rozrušuje strukturu řeči a že málokterá taková změna zůstane bez škodlivého vlivu na další výrazové prostředky. Připomenuli jsme už několikrát, že vazba naslouchati něčemu je nečeská, že je to napodobenina německého výrazu »irgend einer Sache horchen« a že správný český výraz tomuto německému rčení odpovídající je poslouchati něco. Ale nespr. výraz naslouchati něčemu žije dále a můžeme se těšit nadějí, že se dočkáme ještě i dalších změn, které způsobí. Aspoň před nedávnem jsme čtli v Národě ze dne 15. února o Sandinovi, že má nesmírný vliv na černochy a Indiány, kteří poslouchají zbožně jeho dlouhým řečem. Protože naslouchati v dnešní chatrné češtině je totéž co poslouchati (v dobré češtině je ovšem sloveso naslouchati výraz pro tajné poslouchání), nabývá i sloveso poslouchati téže vazby jako naslouchati, tedy poslouchati čemu. Bude-li vývoj pokračovati touto cestou, budou naši novináři za nějakých dalších deset let psáti: Včera jsme zase po delší době slyšeli Kubelíkovi, který vyslyšel našim dávným přáním a poslechnuv i prosbám svých přátel, zahrál v Praze některé své nové skladby, jimž jsme vyslechli s nadšením a obdivem. Tím nebudiž řečeno, že možnosti dnešního vývoje jsou tím vyčerpány.
Naše řeč, volume 12 (1928), issue 7, p. 167
Previous Pohostiný
Next Rozžehati