Neúcta k mateřštině

[Short articles]

(pdf)

-

Jednou z příčin neúspěchu, s nímž se potkávalo vyučování mateřštině na školách, bylo podceňování a bagatelisování této nauky. Ústřednímu postavení češtiny mezi ostatními předměty se rozumělo tak že se v hodinách češtiny viděla jakási ústřední kloaka, do níž se svádělo všecko, co nebylo kde jinde umístit. Když nevybylo hodin pro učení dějepisné, nacpaly se starověké báje a pověsti do českých čítanek. Když v hodinách přírodopisných pro samou systematiku nezbyl čas na líčení života zvířat, musila vypomoci svým časem čeština. Když se po převratu chystala v náhradu za náboženství pro školy jakási laická morálka, mělo se o ní vykládati v hodinách češtiny. Aby přibráním slovenštiny a slovanských jazyků do učebné osnovy nepřibylo hodin, skryly se tyto nové nauky zase pod plášť češtiny, které už pomalu nezbude, kde se ukrýt. Tato praxe, směřující k ponenáhlému vyloučení češtiny z hodin češtiny, je, jak se zdá, stále ještě daleko od toho, aby si uvědomila svou absurdnost. Jeden z našich čtenářů nás upozorňuje, že jacísi reformátoři, kteří vypracovali nový plán k vyučování cizím jazykům na školách obchodních, navrhují, aby bylo v hodinách cizojazyčných (při franštině, angličině atd.) učeno toliko řeči a obeznamování s literaturami cizojazyčnými aby bylo přesunuto — do hodin češtiny. A to zrovna na obchodních školách, z nichž až dosud vycházeli lidé píšící snad nejhorší češtinou pod sluncem. Bude-li tato neúcta, nevážnost a netečnost k mateřskému jazyku pokračovati tímto způsobem dále, bude z hodin češtiny co nevidět lucus a non lucendo. Neskládáme valné naděje v činnost rozličných spolků, ale zdá se skoro že by opravdu nebylo skutkem zbytečným, kdyby někdo založil u nás spolek na obranu českého jazyka proti špatným Čechům.

Naše řeč, volume 12 (1928), issue 7, p. 166

Previous Moje

Next Pohostiný