Pařeniště

[Short articles]

(pdf)

-

(J. S.) je podle našeho domnění výraz dnes obvyklejší a rozšířenější (i ve významu přeneseném, na př. pařeniště neřestí a p.) než slova pařiště nebo pařník. Je také vzhledem k svému významu lépe utvořeno. Pařiště by podle tvaru mohlo znamenati leda místo, kde je pára, na př. parní lázeň, kde se lidé paří. Místo pařník máme už v našem jazyce správnější tvar parník (jako parný, parnost) a toho slova se také užívá v rozličných významech o věcech, kde jde o páru (Dampfschiff) nebo páření (na př. otvory, komíny a p., kudy se páří, t. j. kudy pára prochází nebo vychází). Zde jde však o název místa, kde se děje proces paření (dnešní čeština si rozlišila významem slova paření a páření, novotvar s délkou analogickou podle slova pára, jako je v lidové výslovnosti párník vedle spis. parník). Název takových míst, která jsou jevištěm nějakého děje, bývá tvořen příponou -iště od kmene slovesného, který je v podst. jméně slovesném nebo v příčestí min. trpném; taková slova jsou na př. spáleniště (místo spálení n. spálené), zoraniště (místo zorané), zbořeniště a p. Podle toho typu je utvořeno také slovo pařeniště.

Naše řeč, volume 12 (1928), issue 1, p. 22

Previous Nezbytí

Next Podpořiti