Časopis Naše řeč
en cz

Úřední šiml

Josef Janko

[Články]

(pdf)

-

Velmi často si teď lidé naříkají na liknavost práce v některých úřadech neuvažujíce, že úředníci jsou dnes většinou prací přetíženi a že ovšem leckdy nedovolí ani předpisy, žádající všelijakého šetření, aby se věci vyřizovaly rychleji. Při tom se dávají nespokojenci unášet svou obrazností a představují si jakéhos »úředního šimla«, an velmi zvolna a těžkým krokem kluše, takže někdy ani nedokluše. Ale úředníci sami vědí dobře, co to vlastně ten úřední šiml jest. Má-li se totiž vyříditi nějaký akt o věci běžné nebo takové, která tu již kdysi byla, nováček nebo úředník méně obratný chopí se toho aktu předchozího nebo formuláře, šablony nějaké a vyřizuje nový spis podle toho. V němčině jest i složené slovo Schimmelreiter, jež sice značí zpravidla »divokého lovce« a jež je známo i ze Stormovy povídky tak nazvané; ale v rakouské mluvě úřednické byl a je dosud Schimmelreiter »úředník, který zpracovává akta podle schematu«, při čemž slovo Schimmel neznamená ani »bělouš«, nýbrž je zpotvořeno z latinského zpodstatnělého jména simile »podobný případ, vzorná předloha, Vorakt« (o tom Grimmův slovník 9, 159 a dříve už K. F. W. Wander, Deutsches Sprichwörter-Lexicon z let 1867—80, 5. sv., 184). Značí-li tedy »úřední šiml« takovou výbornou pomůcku k rychlejšímu vyřizování nahromaděných akt, děje se mu vlastně křivda, když se mu vytýká zdlouhavost; spíše bezhlavost bychom mu mohli někdy vyčíst.

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 5, s. 111

Předchozí Jaroslav Dvořáček: Chybné věty relativní

Následující Jiří Haller: Karel Hlaváček, typ české dekadence, I.