[Answers]
-
(C.) je podstatné jméno slovesné k slovesu pohnati a znamená tedy »obeslání, předvolání« (citatio). Proto »pohnati koho na půhon« (Nár. l., večerní vyd. z 5. dubna, str. 2) je výraz nelogický a nikdy se ho také neužívalo (právě tak, jako by dnes nikdo neřekl »obeslati někoho na obsílku). Obyčejné výrazy byly »vzíti půhon na někoho, vésti půhon, klásti půhon« anebo prostě »pohnati někoho« (na soud, k soudu, ku právu, na přísahu a p.). Slova půhon vedle slovesa pohnati se užívalo jen v platnosti formálního instrumentálu, na př. »pohnati někoho jedním půhonem, takovým půhonem, půhonem z pychu« a j.
Naše řeč, volume 7 (1923), issue 9, p. 286
Previous Předsevzíti, výpis – výtah
Next Rodiče