Časopis Naše řeč
en cz

Čaroděj

[Drobnosti]

(pdf)

-

Český lidový tvar na označení čarodějné osoby je čarodějník, také černokněžník (črné kniehy, s 2. p. črných kněh, bylo staré pojmenování kouzelné knihy). Tak již v st. češtině. Je to slovo odvozené od příd. jm. čarodějný, což zase pochází od pomn. podst. jm. čaroděje = kouzla (Kubín, Lid. pov., Rozpr. 3. tř. Č. ak. 51, 188; 273). Naše spisovné slovo čaroděj (s významem »kouzelník«) pochází asi z polštiny (czarodziej), z níž naši buditelé na poč. 19. st. rádi přejímali slova; v češtině staré — nepočítáme-li do ní, jak se rozumí samo sebou, dokladů v podvrženém Královédvorském rukopise a v padělané glosse v Mater verborum — ho není, a pokud víme, ani v dnešní lidové mluvě. Jediný starší doklad má Jungmann z Komenského Brány jazykův; snad měl Komenský toto slovo ze svého kraje, snad z polštiny (z našeho východu pochází asi i ojedinělé slovo stč. čarodějec v bibli Olomoucké). Slovo čaroděj (a čarodějka) nabylo v našem písemnictví domovského práva a není proč se mu vyhýbati (tvar čaroděj i čaroděja m. r., čaroděic’ je i v památkách círk. slov.), ale měli bychom o jeho rozšíření u nás něco věděti. Prosíme o zprávy, kde lid říká »čaroděj« s významem »čarodějník«, kde s významem »kouzlo«.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 10, s. 313

Předchozí Václav Ertl: Je voják, či je vojákem?

Následující Původiti, dlužiti, vlastniti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1