Časopis Naše řeč
en cz

Zemská školní rada

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. P.) Pozorování, že ze dvou přívlastků k témuž substantivu patřících bývá jeden před ním a druhý za ním, nesmí se rozuměti jako zákonu, podle něhož by se mělo zcela mechanicky s přívlastkovými adjektivy vždycky takto zacházet. Normální místo shodného přívlastku je v češtině (a v slovanštině vůbec) před jménem podstatným; je-li přívlastek za podstatným jménem, má to skoro vždycky důvody své, ať historické nebo (ve většině případů) věcné, obsahové, a proto dosud dobře patrné. Každý cítí, že je rozdíl mezi výrazy »nový dům« a »dům nový« a že není možno v určitém případě užíti toho neb onoho pořádku slov zcela libovolně. Důvody, proč se příd. jméno, stávající obyčejně před podst. jménem, staví za ně, a účinky, jichž se tím dosahuje, jsou rozličné a probereme je někdy v samostatném článku. Prozatím jen obecně poznamenáváme, že i pro víc adjektiv seskupených k jednomu podst. jménu platí táž pravidla jako pro jedno a že, klademe-li někdy jedno ze dvou adjektiv před podst. jméno a druhé za ně, musí býti pro založení druhého adjektiva za podst. jméno týž důvod, z jakého příd. jméno může státi za substantivem vůbec. Tedy normální pořádek adjektivních přívlastků, i když je jich několik, je před jménem podstatným a živý jazyk se nakupení jich před substantivem nic neleká. Na př. (namátkou z Erbenových Pohádek): jedna chudá vdova, po tom včerejším velikém pláči, ty chutné martinské husy, všelijaké šibalské kousky, malé železné dveře atd. Je-li někdy některé příd. jméno založeno, uhodneme zpravidla snadně účinek, jehož chtěl vypravovatel dosáhnouti. Tak si stěžuje líná přadlena babičkám: »Mám všecek ten len, co ho tu v tom pokoji vidíte, a ještě dva takové pokoje plničké (= a to plničké)… sepřísti.« A t. č. Tak je tomu i s výrazem položeným v čelo. Jako je suché bukové dřiví a mokré bukové dříví, tak je i zemská školní rada, okresní školní rada, místní školní rada atd. A jako neříkáme »suché dříví bukové« anebo »bukové dříví suché«, leda bychom měli při tom zvláštní úmysl, který právě změnou normálního pořádku dochází výrazu, tak také nikdo, kdo má trochu jazykového citu, nebude říkati všude a napořád »zemská rada školní« anebo »školní rada zemská« místo »zemská školní rada«. Jiná věc je ovšem, je-li k tomu příčina. Na př.: jsou troje školní rady: školní rada zemská, školní rada okresní a místní. Anebo: to se netýká zemské rady zdravotní, nýbrž zemské rady školní atd. Šablon však v jazyce není.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 9, s. 288

Předchozí Vlach

Následující Zlatostředocestný

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1