Neženovaně

[Hovorna]

(pdf)

-

(A. H.) Základ toho slova je ovšem ve franc. gêner, jenže čeština nepřejala tohoto francouzského slovesa, nýbrž jeho německou odvozeninu, genieren; proto tam, kde je toto přejaté slovo živé, t. j. v městské češtině, zní »ženýrovati« nebo častěji »žinýrovati« (se). Koncovce -írovati, -ýrovati se teď ovšem v ušlechtilejší řeči vyhýbáme, protože slovesa toho tvaru, jako študýrovati a p., znějí triviálně. Ale u sloves, která se s touto příponou vžila, je už těžko vykonati amputaci tohoto přívěsku. Nebudeme se zajisté pokoušeti zavádět nové kopiovati (copier) za dosavadní kopírovati, maršovati (marcher) m. mašírovati, razovati (raser) m. razírovati, tranšovati (trancher) m. dranžírovati atd.; nové tvary by zarážely jako všechny novoty, a místo jednoho cizího slova bychom měli možná dvě. Správnější cesta než takováto korektura je vyhýbati se takovýmto slovům, pokud to jde, vůbec, jako se vyhýbáme slovům delektýrovati, trachtýrovati, pulbírovati, mutýrovati atd., anebo je ponechati hantýrce, která si je utvořila, jako kašírovati, drapírovati, frotýrovati, dresírovati atd. To platí i o slovese žinýrovati a o jeho opravené formě ženovati. První forma je triviální, druhá umělá a papírová. A zbytečné jsou obě. Ten pán, který napsal v Čase, že »poslanec L. nemusil tak neženovaně stavět na hlavu historické skutečnosti«, mohl říci docela dobře »bez rozpaků, bez ostychu, bez váhání« a p. a jeho posluchači by mu byli zcela dobře rozuměli a nebyli by aspoň myslili při jeho řeči na ženské.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 9, s. 283

Předchozí Nám

Následující Pokroutka