Zprůsvitněti, drahokamově

[Hovorna]

(pdf)

-

Odpovídáme: Napíše-li někdo »Slunce je (květy zlatých lilií) zprůsvitnělo drahokamově«, není to dobře česky, ani když to napíše Růžena Svobodová (v »Lípě«, str. 10). Zprůsvitněti nemůže znamenati nic jiného, než státi se průsvitným, jako zběleti, zšedivěti atp. znamená státi se bílým, šedivým atd.; ve významu, který slovo zprůsvitněti podle úmyslu spisovatelčina míti má, užil by Čech slovesa zprůsvitniti (užil-li by ho vůbec), jako říká zoškliviti (= učiniti ošklivým), zostřiti (učiniti ostrým) atd. Drahokamový jest utvořeno z podst. jména drahokam, které samo už náleží do slovníku papírové češtiny básnické. Vypadá sice hezky, ale není hezké, jako není hezká pro znalce žádná nepovedená imitace. Kdyby nebylo něm. slova Edelstein, nebylo by ani českého »drahokamu«, který nad to v druhé své polovici je zkomolenina slova kámen asi téhož rázu, jako kdybychom říkali hadokor místo hadí kořen, stříbropram místo stříbrný pramen nebo kamouhelný místo kamenouhelný. Staří Čechové říkali sice vždycky jen drahý kámen, drahé kamení (drahokamenný) a v lidu se tak mluví dosud; ale slovo drahokam se už příliš vetřelo v oblibu našich spisovatelů, aby bylo možno doufati, že bude odložen tento falešný šperk, nehodný aristokratů pera. Čech, který by se vyjadřoval po česku a nestrojeně, řekl by snad: Slunce je učinilo průsvitnými jako drahý kámen nebo Slunce jim dodalo průsvitnosti drahého kamene (n. drahých kamenů), a ani smyslu, ani kráse myšlenky i slova by tím zajisté neublížil.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 1, s. 30

Předchozí Stolypin — paní Stolypinová

Následující Josefinský, Josefov, Josefovský