Moniha

[Short articles]

(pdf)

-

V Klicperově veselohře (z r. 1817) »Lhář a jeho rod«, podle Kobrova vydání z r. 1862—63 nově vydané od F. A. Šuberta v Kočího »Knihovně českých klassiků belletristů« VI, 1 (1906), čteme na str. 192 v rozmluvě lhavého strejčka Jeníka se lhavým synovcem Adámkem o divném zvířeti. Adámek: »Pamatuju, jaks mně jednou vypočítal, že moniha tři tisíce očí má.« Jeník: »Malá moniha; veliká jich mnohem více má, proto také na vše strany vidí.« Dáváme laskavým čtenářům a spanilomyslným čtenářkám hádati, co to ta moniha je. Aby snáze mohli hledati, radíme jim, aby si vzpomněli, že se před sto lety větším dílem u nás psalo švabachem a au místo dnešního ou. A nyní: račte si kurentním švabachem napsati slovo mauiha co možná jedním tahem a bez tečky na i, tuto tečku napište místo nad i o poznání na levo, a ještě raději s malým háčkem místo pouhé tečky, a snad vyčtete, o jakém zvířeti si to povídají.

Usnadnili jsme luštění hádanky, jak jsme mohli; za to rozluštitelé nedostanou nic. A rozluštění nám posílati netřeba.

Naše řeč, volume 4 (1920), issue 4, p. 109

Previous Tom. Planský: Germanismy a jiné nesprávnosti

Next S. (= Emil Smetánka): Nauka o lékařském poklepu a poslechu