Procházka

[Answers]

(pdf)

-

(6, 92) Prof. dr. J. Thomayer slyšel před lety, jak nám píše, »že procházka byla v starších dobách přezdívka pro řezníky, kteří se skutečně po kraji procházeli a vhodná dobytčata kupovali.« Tím by se opravdu vysvětlovalo, proč je Procházka tak časté příjmení; zvláště kdyby se snad našlo, že se tak říkávalo i jiným lidem, kteří chodí světem. Příjmení Procházka, které bylo pův. osobní přezdívkou, patří k slovům jako mluvka, berka (zloděj; koněberky byli v 15. stol. jezdci, kteří chytali nepřátelské sběhy, koně a pod.), lapka (loupežník), hovorka, z nichž pak vznikala příjmení jako Křička, Klečka (asi klecavý, kulhavý), Všetečka (všeho se dotkne), Správka (kdo všecko »spravuje«, do všeho se plete, něm. Gschaftelhuber). »Hovorka« (ž. r.) se jmenovalo v 15. stol. i jedno z pražských děl.

Naše řeč, volume 6 (1922), issue 8, p. 253

Previous Pravdodatný

Next Sázava