Kouřim

[Hovorna]

(pdf)

-

(H. V.) Kritisovati počínání a opravy úředních místopisných komisí nepřísluší našemu časopisu; místopisné komise jsou složeny z odborníků, jejichž vědecká kvalifikace zaručuje zajisté správnost i důvodnost oprav a změn v místních jménech prováděných, i když důvody povrchnímu pozorovateli unikají. Z příkladů uvedených vychází najevo, že nesouhlasíte s tím, když místopisná komise pozměňuje tvar místního jména v místě samém obvyklý, na př. Kuřím, Poštorňa, Břeclava, a nahrazuje jej tvarem, jak pravíte, počeštěným: Kouřim, Poštorná, Břeclav. Ale stanoviště toto není správné. Místní usus pozměňuje často jména místní hláskově i kmenově jako všechna slova jiná podle zásad v tom určitém nářečí platných. [251]Za spis. Újezd je na př. středočeské Oujezd, jihočeské Hujezdo (Hruška) i Houvězdo (Dušek); spisovné Olomouci říkají na Moravě někde ten Holomóc, jinde Volomóc, Volmóc a p.; Horažďovice slovou místně Horažďouce, Budějovice Budějice, Chodov Korovo atd. Proto je třeba, aby do této rozmanitosti forem byla uvedena jednota z důvodů obecných a zvláště i administrativních. Proto místopisné komise zcela správně tyto tvary normalisují, t. j. převádějí různé, místně obměněné formy téhož jména (na př. Újezd) na tvar jednotný, abychom tak řekli, spisovný. Prostředkem normalisování je pak jednak zřetel k původní formě jména, jednak jeho redukce hlásková a j. na tvar spisovný. Není zajisté pochybnosti, že místní tvary Kuřím (n. Kořím) jsou pouhou obměnou původního jména Kúřim, jehož nynější tvar spisovný jest Kouřim, že mor. Břeclava, čes. (dial.) Přibyslava a p. jsou dialektické formy jmen Břeclav (Břěcislav), Přibyslav atd., že Poštorňa vznikla z pův. jména Poštorná právě tak jako kasárňa z kasárna, že Houvězdo je Újezd atd. Tím se místnímu usu neděje křivda; lid domácí bude vždycky (anebo ještě dlouho) říkati Poštorňa, Holomóc, Houvězdo atd., ale v usu spisovném a v úředním jednání budeme psáti Poštorná, Olomouc, Újezd právě tak, jako to činíme i při slovech jiných, dialekticky obměněných, pokud spadají v oblast spisovné řeči české. Se jménem Bratislava je věc poněkud jiná; jednak je to jméno slovenské, jednak, a to je nejvážnější, jméno uměle zavedené.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 8, s. 250-251

Předchozí Koruna

Následující Kunžák