Půl druhého

[Short articles]

(pdf)

-

Takovéto výrazy od 3½ počínaje mají v jedn. č. r. m. a stř. řadovou číslovku v tvaru nesloženém: půl čtvrta, půl devatenácta (v staré době časem i v r. ž. puol osmy kopy a p.), a tak i na př. po půl pátu a p. (stč. i: o té puol pátě kopě, na té puol p. k., z puol čtvrty kopy Arch. č. 11, 52; 28, 664); v č. mn. (u pomnožných jm., na př. puol druhajch honuov Lobk. 59a) a v r. ž. je tvar složený (půl páté kopy, o půl páté, t. hodině). 2½ bylo již v st. č. puol třetieho, puol třetie, jakož vůbec u měkkých kmenů příd. jm. zbytků sklonění nesloženého je mnohem méně; půl třeťa, po půl třeťu, jak říkají místy na Moravě (i sloven. pol treťa, po pol treťu), jsou novotvary, jichž v starší době není. A protože se tvary sousedních číslovek rády spodobují (my Slované říkáme na př. podle deset také devět m. nevět nebo novět, jak bychom vl. měli říkati podle lat. novem, něm. neun, stind. nava atd.), říkali naši předkové podle puol třetieho, puol třetie také puol druhého, puol druhé, ne p. druha, druhy (ale je doloženo puol druhem Geb. Hist. ml. 3, 1, 273, Arch. č. 26, 241). V pozdější době podle půl čtvrta atd. vznikl i tvar půl druha, vedle něhož starý tvar p. druhého stále žije; novotvar »půl druha« proto však za chybu pokládati nelze. Také něm. anderthalb (1½) vzniklo ze st. anderhalb podle dritthalb (2½).

Naše řeč, volume 6 (1922), issue 8, p. 238

Previous Josef Zubatý: Břve, Břvany

Next E.: Perikles, kníže Tyrský