Černé na bílém

[Answers]

(pdf)

-

(F. Č.) Říkáme »míti, dáti někomu něco černé na bílém« a pod., t. písemně. Shoduje se to s něm. schwarz auf weiss, ale nemyslíme, že bychom se tomu měli úzkostlivě vyhýbati. Je to obraz docela přirozený, i s významovým odstínem, co je psáno, že platí; Chelčický pod. píše o Kristových učedlnících a chudých lidech: »Pane Bože, byť živi chodili svědectvie vydávajíce o těch věcech, řkúce, že sú to viděli, neuvěřít jim svět nynější zavedený, a jim nynie nebudú věřiti, ješto (= kde, kdy) jest napsáno černidlem na papieře« (Výb. 2, 616). Ani po stránce mluvnické není námitek proti zpodstatnělému černé, bílé, t. černá, bílá věc; již v staré době se říkalo »černému černé a bílému bílé říkati« (= vše správně označovati) anebo naopak »bílému černé a černému bílé říkati, z černého bílé a z bílého černé dělati«, také »všemu, černému i bílému srozuměti« (Flajšhans, Č. přísl. 1, 93), my říkáme »choditi v černém« (tak o smutku již paní Černínová, Dopisy, 60) a p.

Naše řeč, volume 6 (1922), issue 7, p. 219

Previous Z našich časopisů

Next Hloupětín