Časopis Naše řeč
en cz

Hleděti

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. K.) Rčení hleděti si něčeho (hleď si práce, hleď si svého) není, jak se zdá, staré, pochází asi ze 17. st. (jako leckteré rčení jiné se zvratným si), ale není cizího vzoru, podle něhož by bylo mohlo vzniknouti, a nelze pochybovati, že je poctivě české. V starší době se říkalo jen hleděti (nechť toho on hledí; hledí temnosti mrzkost; hleď nižšího místa); tak nebyl vyjádřen přímý vztah podmětu ku předmětu a hleděti něčeho mohlo znamenati i dbáti o věci cizí (hleděti něčího prospěchu, něčí smrti, svého pána atp.). S tímto významem »dbáti oč« souvisí, říkáme-li na př. hleď se tam dostati, hleď, aby ses brzy vrátil, hleď, ať již jsi zase zde a pod.; podobné věty nalézáme již v starém jazyce a není proč pochybovati o jejich správnosti.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 4, s. 126

Předchozí Hovorna

Následující Kapacita