Časopis Naše řeč
en cz

Dítě

[Drobnosti]

(pdf)

-

(J. K.) Příjmení Dítě (stč. Dietě) je doloženo v Praze již od r. 1388, s doklady čistě latinskými, tak že z nich nelze poznati, jak se skloňovalo; z 16. stol. jsou doloženy z Kolína 2. p. Dítěte, 3. 6. p. Dítěti (Gebauer, Hist. ml. 3, 1, 425). Od podobných jmen známe tvary: Síněte nebo spíše Sýněte (Tom. Z. n. 211b z r. 1407), Sýněti Geb. t., vedle Húsetovi t. Z Prahy nové známe tvary: 2. 4. p. Hraběte, 3. 6. p. Hrabětovi, 2. p. mn. č. u (od) Hrabětů, m. t. Hrabětovic, ž. r. Hrabětová (podobné příjm. je Kníže). Podobné tvary čteme u Gebaura-Ertla, vyd. 9., § 335, 5: 2. 4. p. Poupěte, Dítěte, mn. č. Poupětové, u Dítětů. Zejména u příjm. Dítě je jakýsi zmatek, způsobený tím, že obecné jméno dítě má odchylné mn. č. děti (ne díťata). Gebauer zná z obecné mluvy 2. 4. p. pana Dítě, 3. 6. Díťovi. Pravidla č. prav. str. XVIII, Díťová nebo Dítětová (podle místního zvyku), Gebauer-Ertl vedle Dítětové také Díťové (a pod. Poupové); v Holubově u Křemže (na Krumlovsku) jsme slýchali tvary u Díťů, Díťovic, Díťová. Není tedy tvarů pevně ustálených. Nám by se zdálo nejvhodnějším užívati tvarů Dítě, Dítěte, Dítětovi, Dítětové, Dítětů, Dítětovic, Dítětová, aby se tak zachovala stejnost kmene. Podle zprávy p. Jos. Klimeše, řed. ob. a obč. šk. v Brandýse n. Orl., říká se v tomto městě vůbec Miluška Dítětová, paní Dítětová. Vlastních tvarů toho sklonění, 3. 6. p. Hraběti, mn. č. Hrabata atd., užilo by se v Praze jen žertem, s narážkou na [137]obecný význam (hrabě a pod.) takového příjmení. Tvary jako Hrabové, Hrabová atd. patří v pražském mluvnickém citu k příjm. Hraba.

Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 6, s. 136-137

Předchozí Diktátor

Následující Heněmeně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1