Krevnice, tučnice

[Drobnosti]

(pdf)

-

»(Řezník) střeva masitostí nadívaje klobásy (nadívaniny) jako veliká jelita, (bachory), jelita, klobásy vepřové, jitrnice, krevnice (jelita krevná, jelita kroupami a krví [22]vycpaná), tučnice (jelita tučná), tolikéž kousky masa vnitřní (nádivku), vepřové plece, zadní kýty a polty vepřové dělá«: tak i ve dnešní nouzi možno čísti v čl. 421 Komenského Zlaté brány jazykův otevřené. Z těchto krásných slov krátkostí a jadrností by zasluhovala dalšího života krevnice a tučnice (něm. Blutwurst a Speckwurst); a zvláště tučnice, slovo jistě češtější, než napodobeniny německého slova Presswurst, jež čítáme na jídelních lístcích a na lákavých nápisech uzenářských, tlačenka a lisák (anebo pravopisem trochu divokým také lysák). Slovo tučnice ostatně je slýchati v lidu u Brandýsa n. O. Ani polty nezasluhují zapomenutí, v něž upadly: polet (méně správně polt, muž. r., 2. pád poltu) je slovo příbuzné s půl, půlka, polovice atd., žije ještě v slovese rozpoltiti, a bývaly jim označovány nasolené kusy vepřového masa a zvláště slaniny.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 1, s. 21-22

Předchozí Cín

Následující Nátka (kolík)