Babí kout

[Short articles]

(pdf)

-

Němci říkají oné části oblohy, z níž nejčastěji přicházívá bouře, Wetterwinkel; a tak se říká ve smysle přeneseném i o místech, kde by se mohlo semlíti něco, co by se pak přeneslo i do sousedství (takovým »wetterwinklem« býval Balkán, a dej Bože, aby jím více nebyl). Nedávno jsme v témže smysle čtli v novinách o »větrném koutě«: tento výraz máme v podezření, že je jen vymyšlen, k tomu s čistě povrchní zvukovou shodou větr- = něm. Wette-. Opakujeme prosbu, kterou jsme již jednou učinili, aby pp. čtenáři nám oznámili, jak se u nich v tomto smysle říká. Došla nás posud jediná odpověď, od p. J. Olbrechta na Král. Vinohradech, podle níž se v Krkonoších říká místu, odkud přicházívají mraky, babí kout.

Toto pojmenování je známo i odjinud. Jungmann je má (s údajem »Boskow.«, což asi znamená Boskov v semilském okrese) s významem »severozápadní strana« a s větami »letos bouřky pořád z babího kouta chodí, babí kout se zatahuje«; také Hanuš (Bájeslovný kalendář 212) mluví o »babím koutě« jako o názvu téže strany světa (srv. též výklad Helebrantův v »Českém lidu« 12, str. 22), Snad nám povědí pp. čtenáři, říká-li se tak v jejich kraji?

O českosti tohoto výrazu ovšem již dnes pochybovati nelze. Souvisí s tím, že se u nás velikým mrakům, zvláště mrakům, jaké bývají před bouřkou (»hradům«), místy říkává »báby«; také malé mráčky, z nichž by mohlo »něco« přijíti, bývají jmenovány »babkami«.

Naše řeč, volume 4 (1920), issue 3, p. 79

Previous Stržeň, stržen

Next Tom. Planský: Eufemismy