Časopis Naše řeč
en cz

Mědlice

[Drobnosti]

(pdf)

-

(J. O.) Stč. sloveso pnu mělo tvary pieti (psi. pęti; novotvar pnouti), pal (posud v lidové mluvě zapal, nov. pnul), mn. č. s přehláskou před slabikou s i pěli (nov. pnuli), podst. jm. padlo (mučící nástroj, napinadlo, psl. pędlo, csl. pęlo, rus. pjalo). U slovesa mnu (v stč. málo doloženého) by jim odpovídaly tvary mieti, mal (= sloven. mial, se zdloužením v kořeni m. mäl, nář. mäu), měli, madlo (v č. není, ale týž tvar je rus. mjalo = moždířová palička, od mnutí, roztírání v moždíři); bylo by to ovšem slovo jiné než madlo, mádlo, o kterém v. 10, 187; 285. Jako vedle pal, pala, palo s přehláskou by bylo pědlice, tak k předpokládanému madlo je přehlasovaný tvar mědlice (přístroj na mědlení, mnutí, čištění lnu, = rus. mjalica, pol. międlica, miądlica, sloven. mädlica). Sloveso mědliti, mědlovati, ‚čistiti len od pazdeří‘ je již jasné; je totožné s mor. dial. mňadlić Bart. Dial. 1, 110, sloven. mädliť (tohoto slovesa užívá slovenština i o mnutí rukou, rozpačitém [119]žmolení zástěrky, mnutí čela a p.). Popis chodské mědlice a práce s ní podal Hruška v pojednání Práce o lnu (Obch. kom. Plzeňská r. 1923). K slovesu mnouti patří i mej (spis. by bylo mäj) v pohádkových příjmeních Skalymej, Železomej, Mejskala, Méjželezo (jako č. Lamželezo), Méjolovo (Polívka, Súpis 1, 275; 293; 294; 301); mäj ovšem je nepravidelný tvar opírající se o příč. mäl. Skalymej byl člověk, »šua (čo, co) skaly na prach medzi rukami mäu«, Méjolovo »mlel olovo medzi prsty«.

Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 5, s. 118-119

Předchozí Lze

Následující Móda

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1