Dále

[Hovorna]

(pdf)

-

(L. Č.) Nevíme, proč by bylo chyba, klepe-li někdo na dveře, ozvati se mu slovem dále. Náš venkovan pobízí ke vstupu slovy ‚jen dál, pojďte dál‘, je-li s příchozím venku, vede jej ‚dál‘ nebo jej zve slovy ‚jděte dál‘; něm. weiter se tak neříká, abychom z toho soudili, že jsme se naučili říkati ‚dále‘ od Němců. Že z předsíně, či odkud host přichází, do pokoje nebývá daleko, nemůže přece býti uváděno proti správnosti slova ‚dále‘ při vstupu, vždyť můžeme pokročiti o jediný krok nebo o ještě menší vzdá[155]lenost ‚dále‘, jako něco může trvati o pouhý okamžik ‚déle‘. Ani nevidíme, že by brusy toto ‚dále‘ zapovídaly. Říkají-li na Moravě (Kott 6, 4) ‚volno‘, je to jistě také správné, ale neplyne z toho, že by se toho musil chytati, kdo je zvyklý říkati ‚dále‘. Ani ‚vejděte‘ nebo ‚vstupte‘ není chyba, ale jako všechno neobvyklé páchne to dělaností.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 5, s. 154-155

Předchozí Bez ohledu

Následující Hřibárna