Brzo-li

[Drobnosti]

(pdf)

-

Brzo-li by podle svého složení mělo vyjadřovati otázku, stane-li se brzo, o čem je řeč. Na př. »brzo-li přijdeš?« by mělo znamenati tolik co »přijdeš brzo?« Ten význam nalézáme nejspíše v povzbuzovací záporné otázce, na př. »brzo-li to nenapíšeš?« (= vždyť to brzo, beze ztráty času napíšeš). Ale obyčejně říkáme brzo-li v otázkách, na něž čekáme odpověď, kdy se něco stane, třebas dobře vědouce, že to tak brzy nebude; »brzo-li přijdeš?« je nám totéž co »kdy přijdeš?« Tak Rubeš (vyd. Kočího, 12a) píše »čekám, brzo-li (= kdy) se naše archa hne«; pod. »brzo-li, Tomáško, aj, brzo-li vozdravíš?« Suš. 721. Kde říkají m. brzo (tak v laštině) skoro, říká se s týmž významem skoro-li; tak na př. t. 693 »ptam se ja cě, dzěvečko, prvni raz, skoro-li mi šatku daš« (a tak ještě dvakrát), kde z odpovědí zřejmo, že to dokonce nebude ‚skoro‘. Doklady z Rubše a z lašské písně ukazují, že stejný význam má brzo-li i v otázce nepřímé (jinak by na př. Rubeš byl napsal »čekám, hne-li se naše archa brzo«). Ten nepůvodní význam se vytvořil asi na výraze brzo-li, když v češtině ovládl v otázkách přímých tvar bez částice -li. Význam, který ve výraze brzo-li vězí, nalézáme na př. v O. Klatovského konversační Knížce v č. a něm. jaz. složené (1540), v níž se ‚hausknecht‘ ptá služebníka, jenž mu oznamuje příjezd hostí: »brzo-liž přijedou, neb daleko-li jsou (werden sie bald kommen, oder seind sie noch fern)?« — Brzo-li ve významu vyloženém je slovo obecné mluvy, ale za nesprávné je nemáme. Podobným způsobem nabylo mnoho-li, obec. moc-li, významu blízkého příslovci kolik (v. 2. 228).

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 5, s. 141

Předchozí Mne, mě

Následující F. Krsek: Světlo Asie