Memoáry

[Answers]

(pdf)

-

(V. S.) Ve psaní cizích slov apelativních řídí se Pravidla čes. pravopisu obecnou zásadou v úvodě vyslovenou, přizpůsobovati českému pravopisu slova zdomácnělá a obecně užívaná a ponechávati pravopis původní slovům čistě odborným anebo řidčeji se vyskytujícím. Proto dovolují psáti budoár, kontoár, memoáry, pisoár, repertoár, reservoár, protože jsou to slova každému průměrnému vzdělanci známá a běžná; slovům méně obyčejným, jako peignoir, baignoir a p., ponechávají ovšem pravopis původní. Nedůslednost, která se jeví na pohled v tom, že u všech slov psaných s -oár (jako budoár, pisoár a p.) dovolují Pravidla také pravopis původní (boudoir, pissoir), vyjímajíc slova memoáry a kuloár, má patrně důvod v tom, že se slovo memoáry píše u nás tímto způsobem již dávno a že slovo kuloár by se musilo psáti původním pravopisem s c (couloir), jemuž se v našem pravopise vyhýbáme. Skutečnou nedůslednost bylo by možno viděti leda ve psaní komptoir (vedle kuloár), protože to není psaní ani podle výslovnosti ani pravopisem původním. Že profesoru-franštináři je bolestno napsati memoáry místo memoiry, bylo by snad — ač dosti těžko — chápati (ruskému profesoru-franštináři by musilo takovým bolem přímo puknout srdce), ale profesor-franštinář musí také uvážiti, že jde o Pravidla českého pravopisu, že slov jako reservoár, pisoár a p. užívá spousta lidí, kteří neznají francouzského pravopisu, a že i takoví lidé musí někdy taková slova napsati. A pravopis má vyhovovati co možná největšímu počtu lidí. Že transkripce memoáry a p. neodpovídá správnému francouzskému znění, nemůže také býti námitkou proti tomuto způsobu psaní. Jde-li o slovo zdomácnělé, musí český pravopis vystihovati tu hláskovou strukturu slova, jaké nabylo právě v jazyce, v němž zdomácnělo. Píšeme na př. brožura, protože v té formě slovo to u nás zdomácnělo, ač výslovnost původní je jiná, a nikoho zajisté nenapadne chtíti, aby se psalo brošíra nebo dokonce brošýra. Rovněž tak nebudeme žádati, aby se psalo v českém pravopise na př. maniera, když se u nás ujala — třebas vinou němčiny — výslovnost manýra atd. A tak také budeme psáti memoáry, protože je to psaní odpovídající naší výslovnosti tohoto slova; píší-li na př. Rusové memuary, píší tak ne proto, že to odpovídá víc francouzské výslovnosti, nýbrž že je to jejich výslovnost tohoto slova, právě tak jako píší mebel (meuble), medalon (medaillon), kadět (cadet), kontora (comptoir), kavjór (couvert) atd.

Naše řeč, volume 9 (1925), issue 8, p. 247

Previous Marast

Next Mlíčen