Marast

[Hovorna]

(pdf)

-

(K. P.) je slovo známé i v Čechách, v posledních letech snad je poněkud na ústupu. Znamená zpravidla řídké bláto a přešlo do češtiny z jaz. německého, kde se objevuje v tvaru Marast i (častěji) Morast, v starších dialektech německých jako moras, maras, marasch a p., s významem mokřina, bahniště, jíl a p. Základem tohoto slova je lat. mare = moře, později též vůbec místo zatopené vodou, rybník. Německého původu je i franc. marais (močál) a snad i mare (louže). — Ošuliti vzniklo patrně zkřížením dvou souznačných sloves, šiditi, ošiditi, dial. šudiť, ošudiť, ošuda (pro stč. šud- nemáme dokladu, leda patří-li sem slovo šud v dokladě »ten kuoň, který jste kázali Malovičkovi dáti, jesti šud, nehodí se jemu na něm jezditi« v Arch. Č. 9, 175 r. 1476) a slovesa šáliti, ošáliti. Z ošulit vzniklo pak místy (na př. v stř. Čechách) sloveso ožulit (ve významu obehrát, v dětské řeči). S tím pak snad souvisí pražské argotické (dnes už vymírající) »vzít žulíka«, tajně upláchnout. — Slovo klavý ve významu ‚vhodný, správný‘ zná i Kott (1. Přísp. 126), který poznamenává, že je to výraz z mluvy zlodějské. Jeho původ nám není znám a u výrazů z této sféry pocházejících zjišťuje se velmi nesnadno. — Slovo surdík (curdík), značící na Hané a na Valašsku dílem výklenek nad pecí dvířkami uzavřený, dílem malou komůrku (obyčejně na různé haraburdí), žije v témže tvaru i na Slovensku, kde znamená podle slovníku Kálalova úzké místo mezi pecí a stěnou (kde bývá i tele). Základem slova surdík je maďarské szurdok, značící průsmyk, soutěsku, skrýši, přizpůsobené koncovkou slovům domácím. Z maďarštiny přejala slovo szurdok i srbochorvátština v tvaru surduk a s významem rokle. — O tom, kde se dělá za podpisem tečka, není žádného pravidla; obyčejně se nedělá.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 8, s. 246

Předchozí Jeden z nejlepších lidí

Následující Memoáry