Časopis Naše řeč
en cz

Holdegron

[Hovorna]

(pdf)

-

(9, 221) K výkladu tohoto slova nám poslal prof. dr. Kar. Chytil list, podle něhož by jeho původem asi bylo něm. Heldenkron ‚koruna rekovství — velký rek‘. Píše m. j.: »Doklad bych měl v humorné písni, kterou složil jeden chrudimský student asi kolem r. 1850 a která se zlomkovitě zachovala ústním podáním. Jest složena ve známém tónu o ‚rajbrhauptmanech‘ [a zpívá se asi jako ‚Jeden kaprál vod hulánů‘]:

U moře, blíž oceánu,
vystavěl si velkou bránu
slavný rek Belengardi,
heldengrón tak nazvaný.

Z ostatního eposu jsem si zapamatoval jen několik veršů, na př.:

Belengardi spad do škarpy,
ztratil šturmpant vod svý čáky…

To ovšem není moc heldengrónské«.

Jiný výklad téhož slova podal p. L. K. Žižka, knihkupec v Praze. »Na holdegrona«, píše, »vzpomínám si ze svých dětských let. Kolem roku 1870 koupila mi maminka u báby pod loubím u dveří týnského kostela švabachovou knížku »Holdekron aneb Rybrcoul«, v níž většinou vystupuje Rybrcoul (Krakonoš) jako zlatovlasý hošík s korunkou = král Krkonoš, Goldenkron.«

[246]Zprávu p. Žižky potvrzuje Kubínova-Polívkova sbírka podkrkonošských pohádek (Lidové povídky z českého Podkrkonoší. Podhoří západní. Rozpravy III. třídy České akademie č. 51, 52, 57, 1922) aspoň po té stránce, že Holdegrón žije v ústech lidu jako vedlejší jméno Krakonošovo. V této sbírce (str. 252) je zapsána kratičká povídka ze Sobotky, v níž se vypravuje, že »Rýbrcounovi se musí říkat Holdegrón«. Že Krakonoš slyší nerad, říká-li se mu Rýbrcoul, je motiv známý z pohádek českých i německých. Vzhledem k významu slova holdegron uvedenému v předešlém sešitě (lamželezo, hromotluk) a ke zprávě prof. dr. Chytila bylo by možno se domnívati, že se tu zkřížila slova dvě, Heldenkron a Goldenkron.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 8, s. 245-246

Předchozí E. Pavelka: Příspěvky k slovenskému slovníku

Následující Jeden z nejlepších lidí

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1