Prolézací

[Hovorna]

(pdf)

-

(O. O.) Přípona -cí, jak jsme vykládali v NŘ. 4, 220, může míti význam činný i trpný. Trpný význam je na př. v přídavných jménech prací (= co se dá práti), vázací (= co se dá vázati); tahací harmonika se liší od foukací, že se jedna tahá, do druhé se fouká atd. Tento dvojí význam, činný a trpný, má základ v tom, že tato přídavná jména s příponou -cí znamenají obecně, k čemu co je nebo k čemu se co hodí. Je-li tedy komín na to zařízen, aby jím kominík prolézal, nemůže býti žádné námitky proti tomu, říká-li se mu komín prolézací. Je to případ zcela analogický jako ve výraze průchodicí dům. V témž významu ovšem užívá se také příd. jmen s příponou -ný (-ní) a bývají někdy oboje tvary [221]vedle sebe; na př. průchodicí — průchodní, křticí — křestní atd. Mohlo by tedy konec konců místo příd. jména prolézací (komín) býti užito i adj. průlezný. Ovšem je to podle našeho soudu slovo utvořené trochu strojeně a má proti jiným příd. jménům tvořeným příponou -ný tu stinnou stránku, že předpokládané pro ně základní substantivum průlez není v užívání.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 7, s. 220-221

Předchozí Pršipláště

Následující Roztáhhuba