Asistent Anna Machová

[Short articles]

(pdf)

-

Dávají-li si naše dámy říkati »slečna doktor, paní poslanec« a p., jak jsme o tom v NŘ. už mnohokrát psali, je v tom snad kus naivní ženské marnivosti, která v titulu »slečno doktore« právě pro jeho nezvyklost cítí vyšší stupeň uctívání než v prostě přirozeném, »všedním« »slečno doktorko«. Ale byli jsme upozorněni, že se tato bezpohlavnost zavádí už také úředně. Úřední list č. 252 ze dne 4. listopadu t. r. oznamuje, že »ministr obchodu [311]jmenoval účetního asistenta ministerstva obchodu Annu Machovou (jmenoval[a] se ovšem jinak) účetním oficiálem X. hodnostní třídy ve stavu účetních úředníků téhož ministerstva«. Ministerstvo obchodu si nepočíná dost diplomaticky. Jmenuje-li ženy asistenty, oficiály atd., dává mužům do ruky důvod k stížnostem, že jim ženy zabírají místa. Kdyby je jmenovalo po lidsku asistentkami, oficiálkami atd., mělo by po ruce vždycky diplomatickou výmluvu, že asistentka není asistent a oficiál oficiálka, což je také svatá pravda a což vědí snad i v ministerstvu. Či v tom smazávání rozdílu mezi asistenty a asistentkami atd. máme viděti pokračující nivelisaci, prováděnou po této stránce zatím jen na papíře? Nejpravděpodobnější rozřešení této zásady je asi to, že se vývoj našeho byrokratického slovníka opožďuje za skutečností; že se ženy sice do státních úřadů přijímají, ale pojmenování pro tento nový zjev v našich kancelářích dosud úředně nevzniklo. Ale pak se jednou možná dočkáme toho, až se u nás rozšíří povolání akušérské tak jako ve Francii, že se dočteme v úředním listě oznámení, v němž bude na některé lékařské fakultě jmenován na př. pan Jan Dědek státní porodní bábou.

Naše řeč, volume 8 (1924), issue 10, pp. 310-311

Previous Odolena Voda

Next K. Bednář: Vyšší než láska, vyšší než štěstí