Pochop

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. H.) Pochopiti znamenalo v starší době »uchopiti« (nějaký předmět rukama) i »pojmouti« (smysly, rozumem), pochop pak osobu, která chápe, chytá (biřice; i nějakému dravému ptáku se tak říkalo) i pochopení (na př. smyslové, rozumové; p. je také zahnutý hrot vrtáku, který chápe, zabírá dřevo). Zvláště častý je v staré češtině význam »impuls, podnět, počátek«; Hus na př. opisuje slova Mat. 13, 27 »odkud má pochop kúkol?« (kde že se pak vzal koukol? Kral.). Také podnět ku pohybu tak označován; o vystřelené kouli, která se od země odrážela, říká Veleslavín, že brala mnohé pochopy. Odtud se asi začalo žertem říkati o člověku, který, aby nepadl, kupředu vrávorá, že bere pochop, pochopy (Vel.); a podnes »vzíti pochop« (nebo i životně »pochopa«, Baar, Paní komisarka 365) znamená »padnouti kupředu«.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 2, s. 63

Předchozí Odstavba

Následující Roura