Časopis Naše řeč
en cz

Z jazykové poradny

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

Dotaz:

Rád bych znal Váš názor na případ štábního strážmistra Růžka, který byl v roce 1948 omylem zastřelen při výkonu služby vlastním kolegou – začal střílet do další hlídky Sboru národní bezpečnosti, protože ve tmě (bylo to krátce před půlnocí) nevěděl, na koho vlastně střílí; podle tehdejšího práva to bylo zjevné porušení zákona č. 149/1947 Sb.

Jde o to, že tato akce z roku 1948 byla zaměřena proti členům Ukrajinské povstalecké armády (tzv. banderovcům), byť nebyli nikdy dopadeni. Bylo to především selhání příslušníků SNB – celá akce se vymkla kontrole jak veliteli hlídky, tak okresnímu veliteli a došlo k porušení řady předpisů.

Jenže smrt daného příslušníka se prezentuje tak, že byl „zastřelen v boji s [b]anderovci“. Tato formulace se mi zdá nepřesná, zavádějící, protože vede k tomu, že jej zabili banderovci v boji s hlídkou SNB, a nikoliv k výkladu podle skutečného stav věci, kdy nezodpovědní příslušníci SNB dovolili akci, aby jedna hlídka začala palbu do druhé hlídky, aniž zúčastnění dodrželi své povinnosti (výzva k prokázání hesla apod.).

Z mého pohledu to byla lumpárna ze strany zasahující hlídky. Kdybych tento případ neřešil a neznal spis zemřelého, nenapadlo by mne, že ho zabil vlastní kolega při záměny hlídky SNB za hledanou tlupu.

 

Odpověď:

Hlavní problém představuje význam slova boj. Podle Slovníku spisovné češtiny i Slovníku spisovného jazyka českého je na prvním místě význam ‚ozbrojené utkání‘ (s příklady boj muže proti muži; husitské boje; jít, dát se do boje; zahájit boj s někým, proti někomu, o něco; padnout v boji ad.). Až na druhém místě figuruje význam ‚intenzivní úsilí o dosažení n. přemožení někoho, něčeho‘ (např. třídní, revoluční, politický, národněosvobozenecký boj; boj o život, za mír ad.). Čtenář uvedené formulace si bude s touto formulací pravděpodobně spojovat první význam, který je frekventovanější. Tuto asociaci pak podporuje především blízkost pojednávané formulace a jednoho z uvedených příkladů: padnout v boji (doplňme, že do slovníku jsou uváděny nejtypičtější příklady užití). Primární intepretace výše uvedeného textu tedy je, že strážmistr Růžek byl zastřelen v ozbrojeném střetu s banderovci. Ačkoliv pak ani takto formulovaný text jednoznačně neříká, kým byl strážmistr Růžek zastřelen, zkušenost se světem (která interpretaci textů ovlivňuje) čtenáře povede nejpravděpodobněji k interpretaci, že jej zastřelil ten, proti komu bojoval, tedy banderovci.

Takováto interpretace ovšem neodpovídá skutečnosti, protože k ozbrojenému utkání s banderovci během akce nedošlo. Nelze absolutně vyloučit ani druhou interpretaci, tedy že k zastřelení strážmistra Růžka došlo obecně v období intenzivního úsilí o dosažení nebo přemožení skupiny banderovců a v souvislosti s ním, tato interpretace je však méně pravděpodobná.

Souhlasíme proto s Vámi, že formulace byl zastřelen v boji s banderovci je vzhledem ke skutečným událostem zavádějící. Pokud by měla odpovídat realitě, doporučovali bychom se vyhnout slovu boj, případně celou událost popsat podrobněji.

 

[119]Dotaz:

Obracím se na vás s dvěma dotazy, které mi již moře času visí na srdci a není jim rady ani pomoci. Tak tedy:

1) „Tato chyba mě/mně přímo bije do očí.“ Víte, v této větě není zcela jasné, zdali ta chyba přímo bije do očí koho, co (mě), nebo zdali bije do očí komu, čemu (mně).

2) Mroži (Odobenus rosmarus) se rozmnožují, nebo rozmrožují? Doufám, že tento dotaz nebudete brát jako pouhý žert, šprým či rozpustilost.

 

Odpověď:

1) Ačkoliv všechny slovníky frazém bít do očí uvádějí, nenalezneme ani v jednom doporučení, jak řešit Vámi zmíněný problém, protože předmět ve větě nemusí být bezpodmínečně vyjádřen. Slovníky frazeologismů, které často obsahují i volitelná doplnění slovesa, nám v tomto případě také nepomohou. Příklad s užitím předmětu neobsahují a jako analogická vyjádření frazému bít do očí uvádějí být nápadný, upozorňovat na sebe. Člověk může být nápadný komu/čemu, ale upozorňovat na sebe lze koho/co, ani analogická vyjádření tedy tento spor nerozhodnou.

Protože z hlediska smyslu vyjádření je možné užít obě varianty, můžeme se pouze podívat do Českého národního korpusu, zda se některá z vazeb vyskytuje častěji. Přibližně necelá desetina vět se spojením bít do očí obsahuje i předmět, převažuje přitom užití vazby se 4. pádem (asi tři čtvrtiny všech výskytů předmětu), v několika případech se ovšem objevila i vazba se 3. pádem, a dokonce byla ojediněle zachycena i vazba s 2. pádem (v tom případě je ten, kdo je zasažený dějem, vyjádřen neshodným přívlastkem a musí vždy stát za podstatným jménem oči, např. lehkovážnost bije do očí všech kolemjdoucích). Všechny tyto pádové vazby je z jazykového hlediska možné použít, přičemž nejpreferovanější, a tedy nejvíce neutrální je nejspíš vazba se 4. pádem bít do očí koho/co. Ve spojení tato chyba mě/mně bije do očí ovšem lze používat podobu i mně a ani jednu z těchto pravopisných variant nelze chápat jako chybnou.

2) Sloveso rozmrožovat není možné chápat jinak než jako slovní hříčku. Je pravda, že v jazyce existují dějová slovesa související s rozmnožováním, která byla odvozena od pojmenování živočichů, např. okotit se, otelit se. Tato slovesa však vznikla jiným pojmenovacím postupem (byla odvozena od názvů mláďat), a to pouze v několika málo případech frekventovaných pojmenování zvířat, jež jsou v českém prostředí tradičně chována. Také je nutné připomenout, že tato slovesa jsou v českém prostředí známá, frekventovaná, zachycuje je dokonce Slovník spisovné češtiny. Sloveso rozmrožit není tvořeno systémově (není nám známa žádná analogie) a nikde není doloženo, a to ani v Českém národním korpusu, ani na internetu. Ačkoliv by jeho významu čtenáři/posluchači ve vhodném kontextu zřejmě mohli porozumět, hodnotili by jej nejspíš jen jako ozvláštnění, hříčku apod.

 

[120]Dotaz:

Prosím o rozbor větné skladby části provozního řádu mysliveckého spolku:

Člen je povinen v období od 1. 11. předchozího roku do 31. 10. běžného roku pracovat ve prospěch společnosti nejméně 40 hodin. […] Pracovní povinnosti jsou zproštěni členové, kteří jsou ve shora uvedeném období starší než 65 let.

Narodil jsem se 12. 10. 1951. Podle mého chápání jsem do 11. 10. 2016 starší 64 let, dne 12. 10. 2016 je mi 65 let a 13. 10. 2016 a každý další den poté jsem starší 65 let. Z toho by vyplývalo, že z hlediska období uvedeného v úryvku jsem byl starší 65 let už v roce 2016. Nebo se jedná až o rok 2017?

 

Odpověď:

V uvedeném případě nejde o rozbor větné skladby, v níž se uplatňují jistá systémová pravidla, ale o výklad významu, který v daném případě není jednoznačný. Věk člověka je totiž možno chápat buď jako bod (v určitém okamžiku dosáhneme 65 let, je to den, který oslavujeme jako 65. narozeniny), nebo jako časové kontinuum (člověk o sobě může tvrdit, že je mu 65 let ode dne 65. narozenin do dne před 66. narozeninami). V případě právních předpisů, stanov apod. se přikláníme k chápání věku člověka jako časového bodu. Pokud tedy 12. 10. 2016 dosáhnete věku 65 let, od 13. 10. 2016 jste již starší 65 let. Druhou interpretaci, tzn. že starší 65 let budete až 12. 10. 2017 (v den svých 66. narozenin), však nelze z výše uvedeného důvodu striktně vyloučit.

Naše řeč, volume 101 (2018), issue 2, pp. 118-120

Previous Michaela Janů: Vošťurák