Časopis Naše řeč
en cz

Otevírají, nebo otvírají žáci žákovské knížky?

Petra Hádková, Radovan Vlha

[Short articles]

(pdf)

Which of two variants is used to say that pupils open their grade report books?

The article introduces research which aimed to ascertain whether current pupils at several primary schools in the Liberec region prefer the verb form otevírat or otvírat.

[1]Hláskové varianty otevírat i otvírat jsou zastoupeny ve většině reprezentativních slovníků, avšak v řadě z nich můžeme pozorovat tendenci k upřednostňování jedné varianty. Z toho lze usuzovat, že se nikdy nejednalo o plnohodnotné dublety, i když se mnohdy ve slovnících tak prezentují. Je však bezesporu zajímavé, že obě podoby jsou doposud živé, zatím nemůžeme s jistotou říci, že by se jedna přestala zcela užívat a následovala tak osud jiných tvarů (např. odevírati či otvořiti). Pro zjištění současného stavu jsme využili nejen korpusů, ale provedli jsme i výzkum na vzorku 79 dětí ve věku 7–15 let, abychom se pokusili reflektovat stav mezi nejmladšími nositeli jazyka.

V Příručním slovníku jazyka českého se setkáme s podobami otvírati, otevírati, otevírati se pro nedokonavý vid, pro dokonavý vid máme otevříti, otevříti se, včetně archaismu otvořiti. Důležitou poznámku však nalezneme u lemmatu otvírati, kde autoři uvádějí, že podoba otevírati je řidší.

Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsou uvedeny podoby otevříti, otevříti se a obecněčeské odevřít pro dokonavý vid a otvírati, otvírati se a otevírati pro vid nedokonavý. Zvláštností je, že zcela chybí zvratný tvar otevírati se. V tomto slovníku již nenalezneme žádnou zmínku o častějším užívání jedné z podob, ale můžeme si povšimnout jiného jevu: pokud je to možné (tedy ve tvarech nedokonavých), volí autoři jako opěrné slovo otvírati, až na druhém místě vypisují otevírati (navzdory abecednímu pořádku). U reflexivní formy otevříti se uvádějí pouze jednu variantu – otvírati se.

Ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost jsou uvedeny tvary pro dokonavý vid otevřít a otevřít se. Pro vid nedokonavý jsou zastoupeny tvary ot(e)vírat, ot(e)vírat se. U variant otvírat, otvírat se slovník odkazuje na lemma otevřít, u kterého najdeme příklady užití. Z tohoto můžeme usuzovat, že slovník podoby otvírat a otevírat považuje za rovnocenné, v kontextu zaměnitelné dublety.

Relevantní informace k četnosti výskytu jednotlivých hláskových variant uvádí Frekvenční slovník češtiny. Zde se zaměříme na hodnoty průměrné redukované frekvence

 

[274]slovo

ARF

FRQ

otevírat

1 695

3 045

otvírat (se)

768

1 664

otevírací

118

302

otvírací

41

95

otevírající

61

104

otvírající

20

38

otevírání

282

586

otvírání

120

221

otevíraný

34

65

otvíraný

17

27

Tab. 1 Data založená na údajích z Frekvenčního slovníku češtiny (Čermák, 2004).

 

(ARF) a hodnoty absolutní frekvence (FRQ). Hodnota absolutní frekvence udává počet všech výskytů všech tvarů daného slova v korpusu. Průměrná redukovaná frekvence zamezuje zkreslování dat, s její pomocí můžeme určit rovnoměrnost rozložení daného slova v korpusu. Čím bližší je hodnota ARF hodnotě FRQ, tím více si můžeme být jisti, že výsledky nejsou založeny na slově, které bylo užito pouze v několika málo textech. V tomto slovníku se zprvu zaměřme na dvojici otevírat a otvírat (se). U těchto slov jsou frekvence následující: otevírat ARF = 1695, FRQ = 3045; otvírat (se) ARF = 768, FRQ = 1664. V případě ARF tedy máme 2,2krát a v případě FRQ 1,8krát větší frekvenci výskytu podoby otevírat. U ostatních dvojic otevírací otvírací, otevírající otvírající, otevírání otvírání, otevíraný otvíraný vidíme vždy převahu podoby s -e-, viz tab. 1.

Pro srovnání jednotlivých variant jsme použili aplikaci SyD – Korpusový průzkum variant. Tato na internetu volně dostupná databáze je vhodná nejen pro svůj reprezentativní rozsah, ale i z důvodu, že uvádí synchronní i diachronní data.

 

otevírat (lemma)

frekvence

otvírat (lemma)

frekvence

otevírá

1641

otvírá

619

otevírají

614

otvírají

301

otevírat

463

otvírat

240

otevíral

271

otvíral

255

otevírala

222

otvírala

186

otevíraly

131

otvíraly

122

otevírali

76

otvírali

79

otevírám

66

otvírám

71

Tab. 2 Data v tabulce: <http://syd.korpus.cz/> při porovnání výrazů otevírat (lemma) – otvírat (lemma).

 

Zprvu se zaměřme na porovnání dvojice otevírat(i) otvírat(i). Zjistíme, že do roku 1950 zřetelně převažuje varianta otvírat, infinitivní koncovka -ti je podle korpusových dat po čtyřicátém roce téměř mrtvá. Od roku 1953 začíná převažovat podoba otevírat, která je v osmdesátých letech na ústupu (dokonce je častější varianta otvírat), avšak od devadesátých let již opět plně převažuje. Od poloviny devadesátých let můžeme situaci popsat takto: v 80 % případů je užívána varianta otevírat, zbylých 20 % připadá na variantu otvírat. V diachronní části bohužel není možné porovnání pomocí lemmatu.

V synchronní části vypadají výsledky následovně. Pro porovnání tvarů otevírat a otvírat nemá korpus v rámci mluvené řeči dostatek reprezentativních dat. V psaných textech jsou výsledky založené na korpusu SYN2010, obsahujícím 100 milionů textových slov, přičemž údaje se vztahují na období posledních dvaceti let. Varianta otevírat je zastoupena celkem 474krát, otvírat 244krát.

Pokud pro synchronní část zadáme vyhledávání pomocí lemmatu, zobrazí se nám výsledky vztahující se ke všem slovním tvarům slovesa. Výsledky jsou následující: otevírat (lemma) 3 974 výskytů a otvírat (lemma) 2 357 výskytů, což je 62,8 % oproti 37,2 %. Ovšem při podrobném zkoumání narazíme na zajímavé kolísání mezi jednotlivými tvary

 

[275]Věk

Četnost slovesa otevírám

Četnost slovesa otvírám

Celkem

7

0

1

1

8

6

2

8

9

6

2

8

10

11

5

16

11

11

4

15

12

14

5

19

13

5

1

6

14

2

1

3

15

2

1

3

celkem

57

22

79

Tab. 3 Četnost sledovaných tvarů u respondentů.

 

daných sloves. Ilustrujme tabulkou 2, která vypisuje osm nejčastějších výskytů.

Vidíme, že markantní rozdíly jsou mezi podobami otevírá otvírá, otevírají otvírají, otevírat otvírat, ale pro další varianty již není převaha tvaru s -e- natolik značná, výsledky se liší maximálně o desítky jednotek. Zejména si povšimněme posledního a předposledního řádku, kdy převažuje varianta bez -e-.

Naším cílem bylo zjistit, jak se k dané problematice staví dnešní děti a mládež, zda častěji užívají hláskovou podobu otevírám, nebo otvírám. Celkem bylo osloveno 79 žáků ve věku sedmi až patnácti let. Průzkumu se zúčastnily děti ze sedmi základních škol, respondenti své odpovědi písemně zaznamenali na patřičný arch papíru. Jejich úkolem bylo napsat sloveso v první osobě čísla jednotného času přítomného. Abychom zabránili jakémukoli ovlivnění, bylo pouze předvedeno otevření knížky a doplněno slovy: „Já …… knížku.“ Respondenti měli za úkol pouze doplnit chybějící sloveso a napsat ho. Ve všech případech bylo zadání pochopeno a správně uchopeno.

Z celkového počtu 79 žáků jich 57 (72,15 %) napsalo slovesný tvar otevírám, zbylých 22 žáků (27,85 %) uvedlo variantu otvírám. Údaje dokládáme tabulkou 3.

Z průzkumu vyplynulo, že žáci základních škol ve věku 7–15 let ve většině případů používají formu otevírám. Vidíme, že oproti korpusu SyD je v tomto konkrétním tvaru patrná zřetelná převaha podoby s -e-, tento výsledek by mohl napovídat tomu, že celé lemma otevírat začíná převažovat nad lemmatem otvírat. Historická data (a ve své podstatě i PSJČ) však ilustrují neustálou změnu v upřednostňování jednoho z tvarů, bude tedy jistě zajímavé tuto konkrétní dvojici sledovat i nadále.

LITERATURA

Příruční slovník jazyka českého III (1938–1940). Praha: Školní nakladatelství.

ČERMÁK, F. et al. (2004): Frekvenční slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2006). Praha: Academia.

Slovník spisovného jazyka českého (1989). Praha: Academia.

SyD: Korpusový průzkum variant [online]. Cit. 2012-06-12. <http://syd.korpus.cz/>.


[1] Tento příspěvek vznikl v rámci projektu SVV 265 402 Školní vzdělávání a učitelská profese.

Katedra českého jazyka PedF UK
M. D. Rettigové 4, 116 39 Praha 1
petrahadkova@seznam.cz
radovan.vlha@seznam.cz

Naše řeč, volume 96 (2013), issue 5, pp. 273-275

Previous Ludmila Uhlířová, Veronika Štěpánová: Denostupeň

Next Z dopisů jazykové poradně