Přenesené pojmenování reset

Michaela Lišková

[Short articles]

(pdf)

The figurative use of the word reset

This article discusses the metaphorical use of the expression reset.

[1]Informační a komunikační technika se stala běžnou součástí našich životů a spolu s ní také – větší či menší – část příslušné slovní zásoby. Některé lexikální jednotky přecházejí z původně odborného nebo slangového prostředí do jiných komunikačních sfér, zejména do publicistiky a běžného vyjadřování, i v přeneseném významu, jako se to stalo u pojmenování reset, ať už jako názvu prostředku činnosti (zejména ve spojeních zmáčknout/stisknout tlačítko reset), nebo jako názvu děje (např. reset buňky, citový reset), a dále u odvozenin, např. sloves resetovat, vyresetovat.

Výraz reset pochází z angličtiny. Slovník cizích slov (2005) vymezuje reset jako ,výp. tech. vymazání, návrat do výchozího stavu‘; Nový akademický slovník cizích slov (2007) jako ,výp. tech. opětovné spouštění, spuštění operačního systému počítače‘. Publikace Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1 (1998, dále SN 1) jej definuje jako ,poč. opětovné zavedení řídícího programu počítače, elektronického zařízení ap. stisknutím příslušného tlačítka s označením reset, zadáním příkazu reset ap.: provést reset počítače; provedení resetu diáře‘. SN 1 dále obsahuje hesla resetovací, resetovat, resetování, resetovatelný, profesionalismus zresetovat; SN 2 (2004) přidává ještě heslo vyresetovat (již bez stylového hodnocení). Z množství odvozených lexémů lze usuzovat, že tato společenská pojmenovací potřeba je velká a nové jednotky se rychle šíří.

Excerpce byla provedena v Českém národním korpusu – SYN a elektronickém archivu mediálních textů NEWTON Media.[2] Soubor textů, v nichž se výrazu reset užívá přeneseně, tvoří především současné (psané i mluvené) zpravodajství a publicistika, okrajově je zastoupen styl umělecký a popularizační.

1 Tlačítko reset jako název prostředku činnosti

Začněme početnější skupinou dokladů, v nichž přenesené pojmenování tlačítko reset označuje prostředek činnosti. Tento prostředek slouží nejčastěji k vymazání (části) minulosti a k umožnění nového, neproblematického počátku. S tím bývá spojováno poměrně jednoduché napravení omylů, rozpletení složitého klubka předchozích nedorozumění. Do tohoto dominantního okruhu [169]užití patří texty politické žurnalistiky, v nichž bychom jinak mohli číst/slyšet např. o tlusté čáře za minulostí nebo o začátku s čistým stolem. Hojně je doloženo parafrázování výroku amerického prezidenta Baracka Obamy, že je čas zmáčknout ve vztazích s Ruskem tlačítko reset. (Mladá fronta DNES, 9. 2. 2009) Politici dokonce převedli metaforu zpět do hmotného světa: Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová a její ruský protějšek Sergej Lavrov stiskli v Ženevě na znamení nového začátku tlačítko reset. (…) Před fotografy totiž společně stiskli červené tlačítko reset, které Clintonová Lavrovovi přivezla. (Lidové noviny, 7. 3. 2009)[3] Politická žurnalistika se v naprosté většině dokladů věnuje resetu americko-ruských vztahů, výjimečně též resetu vztahů americko-íránských (Právo, 24. 10. 2012) nebo americko-iráckých (Právo, 29. 3. 2010).

Přenesené užití výrazu tlačítko reset nalézáme i ve sportovní, ekonomické a překvapivě také kulturní žurnalistice. Hokejistovi Tomáši Plekancovi se nejdřív v sezóně vůbec nedařilo, ale po tom, co jako by hmátl na tlačítko RESET a nemilosrdně ho stiskl, se stal druhým nejlepším nahrávačem NHL (Sport, 23. 12. 2009). Ekonom Aleš Michl v rozhlasovém rozhovoru o problematické situaci zadluženého Řecka říká: Nejlepší by bylo, kdyby se dalo zmáčknout tlačítko „reset“[4], jako máte na počítači, a prostě že by mohli začít znovu. (ČRo 6, 7. 7. 2011) Mluvčí považuje za potřebné dovysvětlit užitou metaforu, aby byla srozumitelná všem, možná i s ohledem na mluvený projev. Článek zabývající se pražskou kulturou má již v titulku sloveso vyresetovat: Opera v Praze se musí „vyresetovat“. V textu se pak objevuje výraz tlačítko reset: Na rozdíl od přešlapování dřívějších úředníků nynější vrcholný management ministerstva kultury aspoň sebral odvahu stisknout tlačítko „reset“. (Mladá fronta DNES, 22. 12. 2010)

Užití tlačítka reset se však nepojí pouze s pozitivními konotacemi, které s sebou nese šance na zlepšení, možnost začít znovu bez vleku svízelné minulosti. Někdy jsme k jeho stlačení donuceni, neboť operační systém může náhle přestat fungovat bez zjevné příčiny. Jde pak o vynucený a nevítaný nový začátek, který způsobuje zdržení, diskontinuitu práce – jako u následujícího přirovnání: Překotný vývoj v těchto oblastech [roz. hardwaru a softwaru] způsobuje, že v podstatě každého půl roku stojí firmy před úkolem pozměnit či vyrobit zcela nově formátované tituly. „Je to stejné, jako bychom museli vždy po šesti měsících zmáčknout tlačítko RESET a začít znovu,“ říká Dodds. (Mladá fronta DNES, 10. 10. 1996)

Jako další okruh typického užití přeneseného pojmenování reset lze vytyčit skupinu ukázek, v nichž něco nebo někdo nemá tlačítko reset. Je tu přítomno varování před lehkomyslnými chybami, které nelze napravit jedním rychlým zásahem, neboť napáchané škody mohou být nevratné nebo odstranitelné jen s vynaložením dlouhodobého, značného úsilí. Např. autor následujícího textu upozorňuje, že děti nemusejí být schopny si jasně uvědomit rozdíl mezi skutečností a virtuální realitou: Abychom se pak nedivili, až mladistvý násilník bude zaražen nad tím, že oběť nemá tlačítko Reset. (Reflex, 13. 8. 1998) [170]Jiný pisatel pak varuje před ničením životního prostředí: „Změny se pak nevyhnou ničemu,“ píše a dodává, že „příroda, na rozdíl od počítačů, nemá tlačítko reset“ (znovu uvést do chodu). (Právo, 19. 4. 2000) I zde nacházíme dodatečné objasnění výrazu reset (ovšem tento text je o 11 let starší než výše uvedený).

Několik textů se zabývá myšlenkou „resetovatelného“ lidského života, a to z různých perspektiv. V detektivní knize L. Blocka Každý musí zemřít (2001) je nepřítomnost tlačítka reset vnímána jako potíž: Ale, jak mi řekl před lety jeden chlápek závislý na hracích automatech, s životem je ta potíž, že v něm neexistuje tlačítko RESET. Naopak spisovatel J. Šofar, jenž na oslavu počínajícího roku 2010 zrýmoval slovo deset se slovem reset, píše: Svět a životy v něm zatím žádné tlačítko RESET nemají. Bohudíky. Lákavá možnost vrátit se na začátek a bez následků z toho předcházejícího pokusu to zkusit znovu by byla koncem člověčenství. (Právo, 14. 1. 2010) Tento článek nese název Zmáčknout reset[5]. Osobitým dokladem je jedna z průpovídek, jimiž písničkář Karel Plíhal rád prokládá své koncerty. Jedná se o humorné dvojverší: Až mi bude tak sto deset, přijde Bůh a zmáčkne reset. (např. Lidové noviny, 29. 12. 2006)

2 Reset jako název děje

Metaforickou potencialitu pojmenování reset pozorujeme také v podstatně méně početných dokladech, v nichž lexém reset slouží k pojmenování děje. Při popularizaci molekulární biologie se mluví o „resetu“ buňky, který dokáže vymazat informace o předchozím buněčném dělení, nově nastavit vnitřní buněčné hodiny (Lidové noviny, 1. 7. 2000). V písni J. Vávry a M. T. Ragického Citový reset (Nymburský deník, 5. 3. 2005) se zpívá o nároku na citový reset každých deset let[6]. Citovým resetem se rozumí překonání obtížné minulosti v partnerství a následná šance k nalezení emocionálně uspokojivého vztahu. Okrajovým příkladem je slangismus dát si reset, užívaný vyznavači stylu techno, rap, příp. nezávislou mládeží: Celý je to o tom, že posloucháš hudbu, uvolňuješ se. Chápeš? Dej si RESET, vole. Chápeš? Setřeseš ze sebe tíhu, kterou na tebe nakládá systém. (Právo, 3. 8. 2002) Konstrukce slangismu připomíná frazém dát si voraz (,krátce si odpočinout‘), blíží se také významově: kdo si dá reset, ten během krátké doby, např. při koncertu, cíleně zapomene na minulost i přítomnost a díky tomuto osvěžení snadněji pokračuje v životě.

Dvě nejstarší ukázky ze shromážděného souboru (1996 a 1998) se zabývají počítači a jejich vlivem na člověka. Lze usuzovat, že metaforické užití výrazu tlačítko reset (na základě podobnosti funkce) se nejprve prosazovalo v tematicky příbuzné oblasti a teprve odsud se začalo šířit do dalších komunikačních sfér, v nichž je aktualizační, nápadné, pro někoho možná až excentrické (např. ve spojení s vysokou kulturou). Šíření přeneseného pojmenování pravděpodobně napomohl i vliv angličtiny na češtinu.

Jak jsme měli možnost vidět v dokladech, způsoby grafického záznamu spojení jsou pestré: tlačítko reset, tlačítko Reset, tlačítko RESET, tlačítko „reset“. Přejaté slovo se podle údajů ve slovnících vyslovuje [reset] (SN1, NASCS) nebo blíže původní anglické výslovnosti [ríset] (SCS) (zatímco v angličtině je přízvuk na druhé slabice [ri’set], v češtině se přesunuje na slabiku první). Malá sonda provedená na patnácti rozhlasových nahráv[171]kách[7] ukázala, že výslovnost v češtině se více než původní anglickou výslovností řídí grafickou podobou: převažuje výslovnost [reset], jednou je doložena výslovnost [rezet] a dvakrát výslovnost [riset]. Tato výslovnostní neustálenost koresponduje s velkou dynamikou panující v oblasti informační a komunikační techniky i příslušného lexikonu. Vzhledem k tomu, že naprostá většina mluvčích denně zachází s některým(i) z moderních přístrojů s funkcí reset (mobilní telefon, fax, počítač, tiskárna…), lze předpokládat, že metaforické užití výrazu reset – ať už jako názvu prostředku činnosti (zejména ve spojeních zmáčknout/stisknout tlačítko reset), nebo jako názvu děje – i odvozených jmen a sloves bude dobře srozumitelné a bude si proklesťovat cestu ze současných periferních pozic blíže k centru slovní zásoby.[8]

LITERATURA A MATERIÁLOVÉ ZDROJE

Český národní korpus – SYN [online]. Praha: Ústav českého národního korpusu FF UK. Cit. 2012-12-14. <http://www.korpus.cz>.

Český rozhlas [online]. Cit. 2013-01-30. .

MARTINCOVÁ, O. a kol. (1998): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. Praha: Academia.

MARTINCOVÁ, O. a kol. (2004): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia.

NEWTON Media [online]. Cit. 2012-12-14. .

Nový akademický slovník cizích slov (2007). Praha: Academia.

Slovník cizích slov (2005). Praha: Ottovo nakladatelství.

[1] Příspěvek vznikl s institucionální podporou RVO: 68378092.

[2] V korpusu SYN je lemma reset doloženo 267×, z toho 11 unikátních výskytů v přeneseném významu – včetně spojení tlačítko reset. Z 39 vyhledávek spojení lemmat tlačítko a reset jsou v přeneseném významu čtyři (zbylé doklady pojednávají o tlačítku s označením reset, jehož stisknutím se opětovně zavádí řídící program počítače, elektronického zařízení ap.). Spojení knoflík reset je okrajové. V elektronickém archivu NEWTON Media byl lexém reset nalezen v celostátních denících v roce 2010: 45×, z toho 39× v přeneseném užití, v roce 2011: 35×, z toho 33× v přeneseném užití a v roce 2012 (k 12. 12.): 31×, z toho 31× v přeneseném užití.

[3] Tento symbolický akt ale neproběhl přesně tak, jak si organizátoři představovali: Americký tým totiž pro překlad anglického „reset“ zvolil místo ruského „pěrezagruzka“ termín „pěregruzka“, což znamená jednoznačně přetížení, nikoli zresetování, vynulování, znovuobnovení. „Resetujeme vztahy, takže ministr a já jsme přetíženi prací,“ snažila se Clintonová faux pas obrátit pohotově v žert. (Právo, 9. 3. 2009)

[4] Pro naznačení jiné „domovské příchuti“, expresivity či nespisovnosti výrazu užívají někteří pisatelé uvozovek; grafická podoba výrazu není jednotná, viz dále.

[5] Výchozí metonymické spojení zmáčknout/stisknout reset je obvyklé už v původní, technické komunikační oblasti.

[6] Ukázka písně Citový reset je dostupná z URL http://www.secy.cz/studio/novinky/download/ukazka.wav, cit. 2012-12-14. Rým reset – deset je až překvapivě oblíbený, jistě především z formálních důvodů.

[7] Bylo analyzováno 15 nahrávek dostupných v archivu Českého rozhlasu (ČRo 3 – Vltava, ČRo 6, ČRo Rádio Česko a ČRo Radio Wave) z let 2008 až 2013, v nichž promlouvá 15 různých mluvčích.

[8] Za cenné připomínky k původní verzi textu děkuji dr. Nadě Svozilové a anonymním recenzentům.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
liskova@ujc.cas.cz

Naše řeč, volume 96 (2013), issue 3, pp. 168-171

Previous Adam Kříž: Jak mluví Moravané v Praze?

Next Z dopisů jazykové poradně