[Short articles]
From the letters to the language counselling center
This article shows the answer of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on capitalization of proper names.
Náš pan farář se tak rozzlobil na lidi, že začal psát jejich jména s malým začátečním písmenem, prý si velké nezaslouží. S velkým začátečním písmenem píše jenom slovo Bůh. Existuje pro to nějaká výjimka? Je to přípustné? Neměl bych panu faráři písemnosti s malým začátečním písmenem u jmen farníků vrátit k přepsáni?
Z jazykového hlediska není žádný důvod pro to, aby se vlastní jména osob – a to jak jména rodná (křestní), tak příjmení – psala s malým počátečním písmenem. Takovýto zápis odporuje zásadám uvedeným v Pravidlech českého pravopisu v kapitolách o psaní velkých písmen. V tomto případě jde zjevně o úmysl nevyjádřit dotyčným osobám úctu; vyjádření úcty však není jedinou funkcí velkých počátečních písmen – další z nich je právě označení vlastních jmen. Přestože se tedy pan farář na lidi zlobí, měl by jejich jména psát tak, jak je obvyklé, tj. s velkým písmenem na začátku.
Naše řeč, volume 95 (2012), issue 3, p. 168
Previous Vít Boček: K původu českého slovesa loudati se
Next Martin Beneš: Psaní velkých písmen v tzv. druhové složce pojmenování