Časopis Naše řeč
en cz

Svatební list – překlad na půl cesty?

Lucie Jílková

[Short articles]

(pdf)

-

V následujícím textu bude z lingvistického hlediska věnována pozornost jevu v českém prostředí poměrně novému, ve státech západní Evropy či ve Spojených státech amerických však léta známému, tzv. svatebním lis[108]tům. Jedná se o seznam svatebních darů, který si sestavují sami snoubenci. Svatebčané, pozvaní hosté, jednoduše všichni ti, kteří chtějí snoubence obdarovat, pak vybírají z tohoto seznamu. Prakticky vše probíhá tak, že je určena jedna osoba (jeden ze snoubenců či nějaká osoba třetí), jež má distribuci darů na starosti a sleduje, které dary jsou již někým z potenciálních dárců vyhlédnuty a které jsou ještě k dispozici.

Svatební list je také možné sestavit přímo v některém obchodě či firmě, které tuto službu poskytují; zde však mohou být snoubenci omezeni nabízeným sortimentem vybraného obchodu (firmy). Dárci pak onen obchod navštíví, u příslušného zaměstnance zjistí, které dary jsou ještě „volné“ a pro některý z nich se rozhodnou.[1]

Pro ilustraci ještě citujme část z reklamního textu jedné z firem, které svatební listy nabízejí: Chystáte svatbu? Máte svou představu o svatebních dárcích, které byste chtěli dostat, ale nevíte, jak si o ně říct? Slyšeli jste již spoustu historek svých známých o obrazech s jelenem, hodinách s kukačkou, několika stejných sadách příborů nebo soupravách z karlovarského porcelánu do bytu zařízeného ve stylu IKEA a chcete se tomu vyhnout? Pořiďte si svatební list! Svatební list tyto situace vyřeší za Vás a potěší jistě i Vaše známé, kteří si nebudou muset lámat hlavu s dárkem pro Vás a bát se, jestli se trefili do Vašeho vkusu. Doporučujeme Vám do listu zařadit svatební dárky různých cenových kategorií, aby si z ní vybral opravdu každý a spokojenost byla oboustranná. Tak neváhejte — svatební list je tu pro Vás!

O stoupající oblibě svatebních listů u nás jistě svědčí i počty výskytů analyzovaného pojmenování na internetu: svatební list (v jednotném čísle) — (zhruba) 56 000 výskytů, svatební listy (v množném čísle) — 182 000 výskytů; anglický ekvivalent wedding list dosahuje téměř 20 000 000 výskytů.[2]

Jak už bylo naznačeno, slovo list nabývá v sousloví svatební list významu seznam, což však v češtině není nijak běžné. Při zkoumání dosud existujících významových naplnění výrazu list zjišťujeme, že se jedná o záležitost vlastně dosti komplikovanou.

Nejprve vezměme anglický výraz list. Tento výraz v angličtině existuje jednak jako podstatné jméno, jednak jako sloveso (pro potřeby tohoto textu je postačující pouze ve funkci podstatného jména). Velký anglicko-český slovník uvádí u hesla list 1. seznam, katalog, index, přehled, pořadí, žebříček (passenger l. — seznam cestujících, the disc jumped to the top of the hit l. — deska skočila na vedoucí místo v žebříčku hitů), 2. soupis, inventář, 3. kursovní list, lístek na burze, 4. l. price — ceníková cena. Z dalších spojení uvedených u anglického výrazu list zmiňme ještě civil l. — civilní lista, neboť právě výraz lista bude hrát v dalším výkladu důležitou roli.[3]

Etymologie (anglického) výrazu list nás vede k jazykům románským a germánským; internetový etymologický slovník angličtiny[4] k jeho [109]původu poznamenává: list (n.) catalogue consisting of names in a row or series, 1602, from M. E. liste — border, edging, stripe (c. 1280), from O. Fr. liste — border, band, row, group, also strip of paper, or from O. It. lista — border, strip of paper, list, both from a Gmc. source (cf. O. H. G. lista — strip, border, list, O. N. lista — border, selvage, O. E. — liste, border), from P. Gmc. *liston, from PIE *leizd- border, band. The sense of enumeration is from strips of paper used as a sort of catalogue. The O. E. word survives in archaic lists — place of combat, at the boundary of fields.

Stručně můžeme shrnout, že anglický výraz list souvisí s románskými či germánskými slovy lista a liste.

Nahlédněme nyní do několika překladových slovníků. Německo-český slovník[5] u hesla Liste uvádí: seznam, soupis, listina (die schwarze L. — černá listina, eine L. führen/einstellen — vést/sestavit seznam).

Slovník italsko-český u hesla lista uvádí: Lista 1. pruh, proužek (striscia, listello, nastro), 2. listina (prezenční), seznam, katalog, přehled, pořadí, žebříček (elenco, catalogo, nota, conto, listino, formazione elettorale, elenco dei candidati), 3. menu. Z ustálených slovních spojení, která slovník nabízí, zde uveďme ještě lista di nozze — seznam darů, který si přejí budoucí novomanželé, neboť toto sousloví je zjevně italským ekvivalentem anglického sousloví wedding list a českého svatební list.[6]

Ze slovníku česko-francouzského[7] uveďme: Liste — seznam, listina, l. annuelle — (jur.) roční seznam porotců, liste civile — (polit.) civilní lista, l. électorale — seznam voličů.

V právě uvedených slovníkových heslech narážíme v českých překladech opakovaně na slovo lista, v současné češtině prakticky neužívané. Již PSJČ[8] u něj má poznámku, že jde o slovo archaické. Pro náš výklad je podstatné, že se v češtině užívalo ve významu ‚seznam, výkaz‘; ve výkladu hesla v PSJČ čteme doklad z K. H. Borovského: lista kandidátů naší strany jest hotova a dále se dozvídáme, že se v poštovnictví výrazu užívalo ve spojení lista poukazovací, tedy ‚seznam, do něhož se zapisují peněžní zásilky poukázkové do některých cizích zemí‘.

Ve výše uvedených údajích z překladových slovníků jsme dále viděli, že při překladech do češtiny často nacházíme slovo listina. Listina je — upozorněme že na rozdíl od výrazu list — v současné češtině v řadě kontextů užívána ve [110]významu ‚seznam‘; např. listina prezenční či kandidátní, ze sportovní oblasti pak listina startovní nebo výsledková; SSJČ[9] uvádí ještě čestnou l. vítězů, černou l. válečných zločinců, l. sběrací, tažební a výplatní. Ve všech případech se jedná o ‚seznam, o soupis nějakých položek‘.

Dle Machka[10] souvisí listina s německým výrazem Liste (viz výše). Listina (coby dokument či seznam) tedy etymologicky nesouvisí s (českým) výrazem list (u nějž nás etymologie vede k ostatním slovanským jazykům a k litevštině, viz dále). Jen na okraj zmiňme ještě Machkovo upozornění, že u Palackého se vyskytuje výraz listina ve významu ‚list (stromu či rostliny)‘, takže „Palackého listina“ pochopitelně s oním (českým) listem etymologicky naopak souvisí. V diachronním pohledu se tedy listina stává příkladem lexikální homonymie.

Potom, co jsme věnovali pozornost výrazům lista a listina, jimž je společné jednak to, že jsou (stejně jako anglický výraz list) odvozeny z téhož základu, jednak to, že se v češtině užívaly či užívají ve významu ‚seznam‘, analyzujme nyní, jak je to s českým slovem list ve významu ‚seznam‘.

Nejprve učiňme poznámku etymologickou a citujme opět Machkův Etymologický slovník jazyka českého: Jedná se o slovo všeslovanské, málo jasné. Litevsky zní laĩškas. Snad bylo u Slovanů obecně rozšířeno kolektivum listva nebo listvьje, což by se dalo s laĩškas spojit, a to jako *lisk-tvьje. Listъ by pak byl zpětný útvar z toho kolektiva.

Heslo list je velmi obsáhle zpracováno již v Jungmannově Slovníku česko-německém[11], zde je představíme jen velmi stručně. V prvním významu jde o ‚list rostliny či stromu‘ (Listy u bylin a zelin dohromady nať slowau), další významy označuje Jungmann jako metaforické. Nacházíme mezi nimi ‚list papíru‘ (v němčině Blatt Papiers, s doklady list w knize, list karetnj atd.), dále list ve významu ‚dopis‘ (přesněji s ekvivalenty psanj, Brief, epistola, litterae, nacházíme zde např. větu Listy aby skrze Benátky do Prahy dodáni byli) a konečně velké množství příkladů nejrůznějších listů úředních, přesněji s Jungmanem: zwláště auřednj a weřegná psanj listowé slowau. Z nich vyberme alespoň cechownj l., l. dlužnj, l. klecj, l. obrannj, l. obselacj, l. mocný, l. památný, l. pohořelný, l. prosebný. 1. ponjžený, l. rodnj, l. zapuzenj neb propuštěnj manželky atd. Mezi „úředními listy“ je též uveden týhodnj list, tedy ‚týdeník‘, kterým se výraz list dostává do významu dalšího, totiž list coby ‚tiskovina, noviny, periodikum‘. Konečně se listem rozumí také to, co svým tvarem list připomíná, co se listu podobá, jako příklad je zde uveden hrdelní čípek.

Za pozornost jistě stojí, že v samém úvodu hesla list Jungmann doporučuje srovnání (tedy je vepsána zkratka cf.) s českým heslem les a s německým heslem Leiste, jež souvisí se (středo)latinským výrazem lista. A ještě dodejme, že u hesla lista je výklad ‚poznamenánj‘ a německý ekvivalent die Liste.

SSJČ zpracovává heslo list velmi obdobně. V prvním významu se listem rozumí ‚jeden ze základních orgánů rostlin, zpravidla do plochy rozšířený (…)‘, dále je uveden list jako nářeční výraz pro listí. Další význam je, stejně jako [111]u Jungmanna, již přenesený: ‚kus papíru čtyřúhelníkového tvaru, zpravidla určený k psaní, tisku apod.‘, následuje význam ‚dopis, psaní‘, označený jako knižní a zastaralý, dále význam ‚úřední listina o něčem svědčící, k něčemu opravňující‘ (např. l. rodný, domovský, oddací, výuční, zástavní a další), následuje list ve významu ‚noviny, časopis‘. Konečně se uvádí ještě list jako ‚součást strojů, nástrojů, která je plochá, tenká‘, tedy listu podobná a užití výrazu v biologii: listy zárodečné.

Právě zmíněné dva slovníky, resp. jejich způsob zpracování hesla list, považujme v tuto chvíli za dostatečně přesvědčivé, reprezentativní a opravňující ke konstatování, že výraz list se v češtině ve významu seznam dosud nevyskytoval.

Vraťme se k listu svatebnímu. Je pravděpodobné, že svatební list se skutečně stává průkopníkem v tom smyslu, že dodává výrazu list další významové odstínění, totiž list coby seznam.[12] Vysoký počet výskytů sousloví svatební list na internetu (viz výše) nás přesvědčuje, že v jistých oblastech komunikace, v jistých textech mluvených či psaných, které snad můžeme označit jako svatební diskurz, se dnes již používá zcela běžně. Patrně nevadí, že se svatbou významně souvisí ještě jeden list, totiž list oddací (jenž pochopitelně není žádným seznamem, ale úředním dokumentem, viz výše uvedené slovníkové heslo list v SSJČ), k jejich záměně v komunikaci nedochází. Jisté ovšem je, že pokud slyšíme nebo čteme označení svatební list poprvé a vytržené z kontextu, stěží mu porozumíme. Sotva nás napadne, že adjektivum svatební odkazuje právě ke svatebním darům. Mohlo by se pochopitelně vztahovat i k nějakým jiným entitám, které se svatbou souvisejí.

Ještě se znova dotkněme slova listina. Někteří poskytovatelé svatebních listů jakožto služby snoubencům jako by si byli vědomi, že s listem coby seznamem možná přece jen není něco v pořádku. Např. jistý obchod elektrospotřebiči nenabízí svatební list, ale svatební listinu. Můžeme se pouze dohadovat, zda někdo z vedení tohoto obchodu vzal v potaz významová naplnění výrazu listina v češtině, zda mu prostě slovo listina znělo lépe (slavnostněji) než list či zda byl důvod zvolení výrazu listina úplně jiný.

Na úplný závěr se zmiňme o mezijazykové (česko-anglické) homonymii. Výraz list — ač s různými významy — se vyskytuje v obou jazycích. Snad je možné předpokládat obeznámenost českých mluvčích s anglickým výrazem list, a bylo tedy možné přeložit jen první část anglického sousloví (wedding — ‚svatební‘) a část druhou ponechat v původní podobě. Vyjmenujeme-li některé cizojazyčné ekvivalenty svatebního listu — v textu byl již zmíněn wedding list (anglicky) a liste de nozze (italsky), v dalších jazycích pak nacházíme Hochzeitsliste (německy), liste de mariage (francouzsky), lista de boda (španělsky) — vidíme, že inspirací pro české pojmenování byla skutečně angličtina. Právě v ní jako jediné je možné využít zmíněné mezijazykové homonymie a zastavit se v překládání „na půl cesty“.[13]


[1] Svatební list si „zahrál“ např. v americké komedii Čtyři svatby a jeden pohřeb z roku 1993 v hlavních rolích s A. MacDowellovou a H. Grantem.

[2] Uvedené počty výskytů byly získány pomocí vyhledávače Google (www.google.com). S odstupem několika dní či týdnů (při opětovném zadání) se však značně lišily, řádově o tisíce výskytů. To je zřejmě způsobeno tím, že některé internetové stránky nemusejí být přístupny v době, kdy jsou právě aktualizovány (kdy na nich právě někdo provádí změny).

[3] K. Hais — B. Hodek, Velký anglicko-český slovník, Academia, Praha 1984. V druhém významu je list: 1. kraj, proužek, lem, obruba, zábradlí, 2. pruh, proužek, pás, pásek (tkaniny), krajnice, odkorek dřeva, lišta.

[4] Internetový etymologický slovník angličtiny se nachází na adrese www.etymonline.com. Vysvětlení zkratek z tohoto slovníku užitých v textu: M. E. — Middle English, O. Fr. — Old French, O. It. — Old Italian, O. H. G. — Old High German, O. E. — Old English, Gmc. — Germanic, O. N. — Old Norse, P. Gmc. — Proto-Germanic, PIE — Proto-Indo-European.

[5] Německo-český slovník, A—L, SPN, Praha 1970.

[6] Finder Dizionario Italiano-ceco, italsko-český, 1. vyd., Fin Publishing, Olomouc 2001. Z dalších (ustálených) spojení pak slovník uvádí: l. dei cibi — jídelní lístek, l. delle estrazioni — tažební listina, l. delle presente — prezenční listina, l. dei prezzi — ceník, l. elettorale — volební seznam, essere sulla lista nera — být na černé listině, být proskribován, fare l. di qc — vytvořit seznam čeho, l. di quida — stroj. vodicí lišta, pravítko, l. di inventario — inventurní seznam, výkaz.

[7] Velký francouzsko-český slovník, 2. díl, Academia, Praha 1992.

[8] PSJČ (Příruční slovník jazyka českého, Praha 1935—1957) ještě uvádí spojení civilní lista s výkladem ‚panovníkův důchod od státu‘, s jehož cizojazyčnými ekvivalenty liste civile a civil list jsme se setkali výše. Heslo lista mají velmi obdobně zpracovány také SSJČ a Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 2005, které mimo jiné shodně uvádějí, že výraz lista pochází z italštiny. Prakticky týž výklad sousloví civilní lista jako ve všech ostatních slovnících zmiňovaných v této poznámce — pouze s rozdílem, že výraz lista pochází z latiny — nacházíme také v Slovníku cizích slov (L. Rejman, SPN, Praha 1966).

[9] SSJČ (Slovník spisovného jazyka českého, Nakladatelství ČSAV, Praha 1960—1971) a SSČ (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha 2003) shodně uvádějí, že listina se v češtině užívá ve dvou významech, jednak ve významu ‚úřední dokument nebo písemnost, většinou důležitého obsahu‘, jednak ve významu ‚písemnost obsahující seznam‘. O druhém významu je řeč v tomto textu.

[10] V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Lidové noviny, Praha 1997.

[11] J. Jungmann, Slovník česko-německý 2, Academia, Praha 1990.

[12] Právě avizované průkopnictví však lze hned zpochybnit. Mnohem déle a také běžněji než svatební list se v češtině užívá slovní spojení kurzovní lístek. Jedná se o pravidelně aktualizovaný seznam převodů měn, vydávaný Českou národní bankou. Deminutivum lístek tedy již významu ‚seznam‘ nabylo, a to v právě zmíněném sousloví.

[13] Děkuji recenzentkám J. Hlavsové a B. Poštolkové za řadu připomínek, z nichž některé významně ovlivnily výslednou podobu této drobnosti.

Naše řeč, volume 90 (2007), issue 2, pp. 107-111

Previous Milada Homolková: Jak zní (a jak se píše) šesté přikázání?

Next Z dopisů jazykové poradně