Časopis Naše řeč
en cz

Kra, kerný a krahový

Ludmila Uhlířová

[Short articles]

(pdf)

-

Podstatné jméno kra prošlo v češtině zajímavým sémantickým vývojem. Ve staré češtině mělo význam ‚(beztvarý) kus hmoty, hrouda‘. Gebauer[1] v Slovníku staročeském ho vykládá německým ‚Klumpen, Scholle‘ a uvádí tyto doklady: oněm třem pannám dal tři kry zlata; velikú kru zlata; kru olova; kru olovenú; Daniel učinil kru z smoly; (Prokop) naleze na skále cělú kru (‚velký kámen‘). Gebauerův výklad pak přejímají další autoři, zejména Bělič — Kamiš — Kučera[2], Machek[3] a Rejzek[4]. Pokud jde o původ slova, shodují se etymologické slovníky Machkův i Rejzkův v předpokladu, že se vyvinulo z psl. *jьkra a že je tedy etymologicky totožné s podstatným jménem jikra. Staročeský význam slova kra se do nové češtiny uchoval v geologické terminologii, např. Litosféra je rozlámaná na kry, jež plují po hladině magmatu, zejména pak v dvojslovných termínech jako zemská kra, nadložní kra, podložní kra. Početné jsou dále dvojslovné termíny s odvozeným adjektivem kerný, například kerný sesuv, kerný pokles, kerný zdvih, kerný příkrov, kerný reliéf, kerná vrchovina, kerná hornatina; Králický Sněžník je kerné pohoří vzniklé tektonickými zdvihy v mladších třetihorách. Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého[5] však zaznamenávají pouze substantivum kra, ale adjektivum v nich uvedeno není.

Teprve v nové češtině se vytvořil ještě význam ‚kus ledu‘ a v tomto významu je slovo kra dnes součástí běžné slovní zásoby: V zálivu před naší stanicí dlouho kotvila krásná velká ledová kra. — V únoru 1995 se od ledovce Larsen odlomila obrovská ledová kra o velikosti Lucemburska. — Největší problémy představovaly ledové kry, které se zastavily o most. — Plovoucí kry blokují koryta řek.[6]

S podstatným jménem kra významově i slovotvorně souvisí přídavné jméno krahový. Víme toho však o něm velmi málo: Doloženo je jen ve tvaru ženského rodu, a to pouze ve spojení krahová voda. Výkladové slovníky češtiny z dvacátého století ho neuvádějí, nenajdeme ho ani v slovníku Jungmannově[7] a v Českém jazykovém atlasu[8] sledováno ani být nemohlo, už proto, že není územně diferencováno. Zaznamenává ho slovník Kottův[9]. V prvním dílu Kott uvádí voda krahová = ‚ledová‘. Tento výklad je podán u hesla krah, -u, obyč. v pl. krahy = ‚kry (ledu)‘, ale konkrétní doklad užití substantiva krah/krahy chybí. V dílu šestém (z r. 1890) [53]s odkazem na heslo krah je jako samostatné heslo uvedeno adjektivum krahový, tentokrát už bez dokladů. O půl století později podal několikařádkový výklad slovního spojení krahová voda Trávníček[10]. Krahovou vodu vykládá — shodně s Kottem — jako vodu ‚ledovou, z ledové kry‘; adjektivum odvozuje od kraga, kraha, tedy z kra- rozšířeného příponou -ga, -ha, a uvádí ho do souvislosti s kriga/kryga, tedy s podobami, jichž se užívá „místy v slovanštině“. Machek (d. cit. v pozn. 3) však takovou souvislost výslovně zpochybňuje: „Sotva sem patří slc. kryha, ukr. kryha, r. kríga, krýga.“

Trávníčkův výklad by snad mohl indikovat, že krahový je adjektivum značného stáří. Přímý důkaz o jeho existenci ve staré češtině však chybí; Gebauerův slovník ho nezaznamenává, ani ve staročeském archivu Ústavu pro jazyk český[11] nebyl žádný doklad nalezen. Je možné, že patřilo a dosud patří ke krajové slovní zásobě, ale hranice jeho územního výskytu přesně vymezit nedokážeme. Odkud znal spojení krahová voda Moravan Trávníček, se už nedozvíme. Podle Kottových údajů se vyskytovalo na Želivsku a u Počátek. Kubín[12] v rukopisném slovníku lidové mluvy z třicátých let dvacátého stol. ho dokládá z Jičínska, se stručným vysvětlujícím komentářem jako vodu ‚ledově studenou‘. U některých jiných hesel Kubín komentoval význam podrobněji — v případě krahové vody to buď nepovažoval za nutné, anebo spíše — máme-li soudit podle vynechaného místa v rukopise — předpokládal, že heslo ještě rozšíří, získá-li další doklady. O tom, že krahová voda v současné slovní zásobě žije, svědčí verš z básně J. Zábrany, rodáka z Herálce u Humpolce: Bližní, co je to? Voda tvrdá jako kov, krahová voda,… Konečně poslední doklad, který máme k dispozici (a který inspiroval napsání této drobnosti), byl zaslán z jižních Čech z Táborska do jazykové poradny Ústavu pro jazyk český. Tazatel, který znal toto slovní spojení z aktivního úzu od svého kolegy, rodáka z Pohnání, si přál ověřit význam přídavného jména krahový. Také jeho kolega charakterizoval krahovou vodu jako „vodu studenější než studenou“.

Tazateli do jižních Čech můžeme tedy potvrdit: Krahová voda je málo známé, vzácně užívané a pravděpodobně teritoriálně omezené slovní spojení, synonymní s běžným ledová voda ‚voda studená jako led‘, popř. ledovcová voda ‚voda vytékající z tajícího ledovce‘.

Nemáme však doloženo *kerná voda (voda, v které plavou kry?, ledovcová voda?), ačkoliv máme jak ledovou kru, tak i kerný led: Na obzoru se už objevují první plovoucí ledovce a souvislý kerný led. V takovém ledovém poli jsou však i otevřené plochy bez ledových ker.


[1] J. Gebauer, Slovník staročeský 2, Praha 1916. Vedle hesla kra1, o které jde v tomto příspěvku, je v Gebauerově slovníku ještě heslo kra2, ‚nemoc toho jména‘.

[2] J. Bělič — A. Kamiš — K. Kučera, Malý staročeský slovník, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978.

[3] V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997.

[4] J. Rejzek, Český etymologický slovník, LEDA, Voznice 2001.

[5] Slovník spisovné češtiny, Academia, Praha 2000. — Slovník spisovného jazyka českého 1, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1960. — Příruční slovník jazyka českého 2, Státní nakladatelství, Praha 1937—8.

[6] Přeneseně máme např. též asfaltová kra.

[7] J. Jungmann, Slovník česko-německý, Academia, Praha 1989.

[8] Český jazykový atlas, díl I—V, Academia, Praha 1992—2006.

[9] F. Š. Kott, Česko-německý slovník, Tiskem a nákladem knihtiskárny Josefa Koláře, Praha 1878.

[10] Jazykové zákampí, Lidové noviny 14. 12. 1944 a 13. 1. 1945.

[11] Vokabulář webový, verze dat: 0.3.0. Viz http://vokabular.ujc.cas.cz.

[12] J. Š. Kubín, Podkrkonoší. Lidová mluva, rkp., nedatováno.

Naše řeč, volume 90 (2007), issue 1, pp. 52-53

Previous Petr Nejedlý: Rejčert aneb rýchart

Next Jan Králík: Úřad městyse v městysu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1