Časopis Naše řeč
en cz

O jednom šířícím se typu anglicismů v češtině

Jiří Kraus

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době se hlavně prostřednictvím jazyka médií v češtině šíří jeden velice produktivní slovotvorný prostředek – složené výrazy se základem – maker. Jde vlastně o další využití významů anglického slovesa make /mejk/, dělat, vyrábět, jehož pasivní podoba se rozšířila zásluhou citátové obchodní značky made in. V běžné mluvě se už např. delší dobu uplatňuje slovo trablmejkr ve významu člověk, který působí, vyvolává potíže, s nímž se nesnadno jedná (lidově s komickým odstínem potížista). Protože doložené výskyty tohoto slova pocházejí vesměs z mluveného jazyka, musíme se o jeho psané podobě spíše dohadovat. Proti původní anglické podobě troublemaker dáváme přednost počeštění, protože i první základové slovo trable ‚nesnáze, těžkosti’ (podle Slovníku spisovné češtiny z r. 1994 slovo hovorové a expresivní) se pravopisně počešťuje.

Opačný pól zdomácnělého výrazu trablmejkr představuje citátová podoba melodymakers (v názvu populárního synkopického souboru Havelkovi Melodymakers), v níž se zachovává nejen původní pravopis, ale i tvaroslovná neohebnost při tvoření množného čísla.

Další výrazy uvedeného slovotvorného typu, jejichž výskyt je charakterický převážně pro jazyk managementu, teorie řízení, sociální psychologie a publicistiky, se běžně uplatňují v jazyce psaném. Vzhledem k své významové výlučnosti a odbornému zaměření si ponechávají původní anglický pravopis, avšak normálně se skloňují podle vzoru „pán“. Které výrazy to jsou?

V nedávném novinovém titulku je např. úspěšný hudební skladatel populárních písní nazván hitmakerem. Označuje se tím očekávání, že většina melodií tohoto autora se setká s mimořádným ohlasem a stane se hitem (dříve šlágrem, nově též evergreenem). Mezi dalšími novými výrazy se rovněž objevuje imagemaker /čti imidžmejkr/, člověk, který se stará o úspěšné jednání i vzhled nějaké význačné osobnosti, iniciátor vytváření a šíření jejího charismatu. V jazyce teorie řízení se zase mluví o tom, že v každém pracovním kolektivu by se měl vyskytovat alespoň jeden decisionmaker /di’sižnmejkr/, člověk, který je schopný se rázně a rychle rozhodnout a toto rozhodnutí uskutečnit.

Zvláštní postavení v této skupině zaujímá výraz bookmaker. Jeho etymologická průzračnost se ztratila již v angličtině, protože původní význam ‚výrobce knih’ ustoupil užití převládajícímu – vedoucí, resp. pracovník sázkové kanceláře. S tímto významem také slovo bookmaker přejala i čeština, i když jeho užití omezila převážně na oblast dostihového sportu, nověji i na pojmenování pracovníků větších podniků přijímajících sázky na výsledky sportovních akcí.

Dokladem šířícího se vlivu angličtiny je skutečnost, že řada neologismů uvedeného typu je stále otevřená. Přesto se domnívám, že tento vliv zůstává silně omezený ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že jde o slova poměrně výlučná nejen pro svůj význam, ale také pro sféru použití (vesměs jde jen o profesiona[165]lismy). Zadruhé proto, že koncový základ příponové povahy -maker se nepojí s ničím jiným než opět s anglickou první složkou, ať už nepočeštěnou (image-, decision-), nebo, řidčeji, počeštěnou (trable). Přesněji řečeno, čeština tu nepřejímá slovotvorný typ, ale složené výrazy jako celek. Se složeninami hybridního typu, v nichž by se příponové mejkr spojovalo s českými, popř. jinými neanglickými počátky, jsme se ještě nesetkali a jejich výskyt zatím, podle našeho názoru, ani nemusíme předpokládat.

Naše řeč, volume 81 (1998), issue 2-3, pp. 164-165

Previous Václava Holubová: Bavič, bavitel, bavent

Next Libuše Olivová-Nezbedová: Apelativum alej v pomístních jménech v Čechách

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1