Časopis Naše řeč
en cz

Německo-český slovník právní terminologie z roku 1850

Viktor Petioky

[Articles]

(pdf)

-

Jak známo, byla oktrojovanou (Stadionovou) ústavou ze dne 4. března 1849 stanovena rovnoprávnost národů rakouské monarchie. Rovnoprávnost se vztahovala i na jazyky. Císařský patent – také ze dne 4. března 1849 – uveřejněný jako úvod k říšskému zákoníku, stanovil, že tento zákoník a rovněž vládní věstník se budou vydávat ve všech jazycích zemských.[1] Tak mezi jiným čteme v nařízení c. k. ministerstva vnitra a spravedlnosti ze dne 2. dubna 1849, s poukazem na patent, že říšský zákoník má od nynějška vycházet v deseti jazycích, a sice: v německém, italském, maďarském, českém (zde ještě doslovně: „zároveň moravském a slovenském spisovném jazyce“), dále v polském, rusínském, slovinském, „srbsko-illyrském“ s cyrilským písmem a „srbsko-illyrském“ („zároveň chorvatském“) s latinskými písmeny, jakož i v „románském“ („moldavsko-valašském“) jazyce.[2]

Když se přistoupilo k uskutečnění tohoto opatření, ukázalo se, že je potřebí přemoci nemalé potíže s právnickou a úřední terminologií v jednotlivých jazycích, obzvláště těch národů, které se delší dobu „jazykově“ nepodílely na státní správě. Potřebnost důkladné terminologické průpravy se pociťovala zejména u jazyků slovanských. Předpokládalo se, že pro adekvátní legislativní a administrativní vyjadřování bude nutno v každém literárně kultivovaném slovanském idiomu buď zjišťovat patřičné termíny výběrem z příslušných starších právních pramenů, nebo je vytvářet znova s ohledem na přirozené bohatství daného jazyka. Tehdy rozhodlo ministerstvo spravedlnosti svolat do Vídně komisi složenou z osvědčených znalců slovanských jazyků, právníků a filologů, které byl svěřen úkol vypracovat pro tyto jazyky právnickou a úřední terminologii. (Podle pozvání ministerstva, č. spisu: 5226 J M ze dne 10. července 1849, se členové komise už brzy poté sešli na ustavující schůzi, totiž 1. srpna ve Vídni[3]).

Komise, které předsedal proslulý slavista profesor Pavel Josef Šafařík, byla rozdělena na pět sekcí: českou, polskou, rusínskou, slovinskou a illyrsko-srbskou. Pro dnešní pojetí je pozoruhodné, že existovala také představa, že by se snad [257]mohlo využitím kmenoslovných shod nově vytvořit téměř úplně společné (obdobně znějící) právní názvosloví pro všechny uvedené jazyky. Přirozeně se členové komise museli této myšlenky vzdát. Avšak aby takovému nesplnitelnému přání alespoň poněkud vyhověli, bylo v komisi dohodnuto, že se budou v případech, kdy se pro daný pojem nabízí několik rovnocenných názvů, přednostně vybírat slova navzájem si podobná a vyskytující se ve většině slovanských jazyků. Podle jednacího řádu komise byl zřízen přípravný výbor, který z velkého počtu soudobých i některých starších rakouských zákonů, nařízení a jiných právních norem excerpoval vhodné textové materiály a ty potom po rozmnožení (státní tiskárnou) doručoval pro překlad jednotlivým sekcím. Sekce své návrhy překladů termínů pravidelně předčítaly celé komisi; členové komise se mohli vyjadřovat i k řešením jiných sekcí, ale definitivní rozhodnutí přijmout nebo zamítnout daný překladový variant bylo vyhrazeno jedině členům sekce jazyka, do kterého byl výraz přeložen. Ostatně shromažďovaná slovní zásoba poskytovaná sekcím pro překlad značně rostla; během tří měsíců sekce měly k dispozici víc než osm tisíc výpiskových lístků. (Srov. Term., s. VIII.)

V české sekci pracovali: právník a spisovatel, od roku 1850 redaktor české verze říšského zákoníku v ministerstvu spravedlnosti a později ředitel státní tiskárny ve Vídni Antonín Jaroslav Beck (1812–1895), básník, historik a právník, guberniální translator v Praze Karel Jaromír Erben (1811–1870), právník a spisovatel, translator v ministerstvu vnitra Antonín František Rybička (1812–1899) a právník a filolog, spisovatel, guberniální translator v Brně, od roku 1850 spoluredaktor českého říšského zákoníka Alois Vojtěch Šembera (1807–1882). Kromě toho zde byl také činný už vzpomenutý Pavel Josef Šafařík (1795–1861). S ohledem na slovenštinu – totiž aby se nezanedbávaly slovenské odchylky – spolupracovali v sekci ještě dva Slováci: básník, slavista a evangelický teolog Ján Kollár (1793–1852), jakož i básník a evangelický teolog Karol Kuzmány (1806–1866).

V komisi vznikly mezi sekcemi rozpory ohledně otázky, zda má být výsledek práce všech sekcí uveřejněn až ve velkém souborném vydání pro všechny jazyky, anebo má-li se ještě před uskutečněním celého projektu přikročit k vydávání jednotlivých výtisků pro každý jazyk zvlášť. Nakonec ministerstvo spravedlnosti, kterému byla předložena obě stanoviska, rozhodlo, že se nejdřív začne s tiskem česko-slovenského separátního vydání a poté s vydáním polským a vydáním rusínským; jihoslovanské jazyky pak měly být – podle výslovných přání dotyčných sekcí – nakonec pojaty do souborného velkého vydání slovanské právnické a úřední terminologie. (Srov. Term., s. IX.) O jihoslovanském právním názvosloví nyní ovšem víme, že 1853 vyšla rovněž samostatná třídílná kniha, s dí[258]ly německo-chorvatským, německo-srbským a německo-slovinským.[4] (Zmíněná předtím rusínská terminologie vyšla už 1851.)

Úsilí české sekce o brzké samostatné vydání české terminologie nebylo marné. Nehledě na některé průtahy s tiskem, počatým v únoru 1850, přece jen už v červenci téhož roku vyšel tento odborný překladový slovník pod názvem:

Juridisch-Politische Terminologie für die slawischen Sprachen Österreichs. Von der Commission für slawische juridisch-politische Terminologie.

Deutsch-Böhmische Separat-Ausgabe. Wien. Aus der kaiserlich-königlichen Hof- und Staatsdruckerei 1850.

Předmluvu k slovníku, obsahující mnoho zajímavých podrobností o komisi a obzvláště o práci české sekce, napsal Pavel Josef Šafařík.

Práce vykonaná českou sekcí je hodna obdivu. Vždyť vzhledem k bohatství starší české právnické literatury nakupenému od druhé poloviny XIV. do začátku XVII. století bylo třeba prolistovat nejenom knihy takových vynikajících právníků, jako byli Viktorin Kornel ze Všehrd (1460–1521) nebo Pavel Kristian z Koldína (1530–1589), ale i nemálo jiných památek, aby se zjistilo, které termíny jsou ještě použitelné. Bylo nutno prohlédnout i novější prameny, totiž zhodnotit tehdy již existující publikace v oboru české právní terminologie, což nebylo vždy snadné a vyžadovalo to kritický přístup. Také překlady rakouských zákonů pořizované koncem XVIII. a začátkem XIX. století nebyly ve všem zdařilé. V mnohém nepochybně pomohly znamenité slovníky Josefa Dobrovského (1753–1829) a Josefa Jungmanna (1773–1847). Pro práci byla příznivá i okolnost, že členové české sekce měli díky vlastní překladatelské a jiné publikační činnosti cenné zkušeností s právnickým jazykem. Úhrnem musíme konstatovat: tento v krátké době sepsaný odborný německo-český slovník byl výsledkem veliké píle. Obsahuje na 263 stránkách víc než 7150 výchozích hesel a heslových hnízd. Slovník svědčí o vyspělosti tehdejší české právnické terminologie. Šafařík ve své předmluvě právem připomíná vynikající zásluhy K. J. Erbena o rychlé sestavení slovníku, jakož i důkladnost a vytrvalost, se kterou při tom spolupracovali Rybička a Šembera.

Při prohlídce slovníku si všimneme, že autoři nebyli puristy za každou cenu; najdeme v něm již zdomácnělá cizí slova jako advokát, datování, duplikát aj. Při tvoření nových slov neměli vždy šťastnou ruku, ale řada jimi nově vytvořených českých právnických termínů se zachovala dodnes. Než se budeme zabývat některými příklady, dovolíme si upozornit na jeden zajímavý detail ze záslužné [259]a převážně kladné recenze Jakuba Malého[5]. Stať J. Malého, jenž byl asi prvním recenzentem slovníku, se i dnes čte s požitkem. Na sympaticky (pro nás snad trochu květnatě) stylizované úvahy o přirozeném růstu jazyka a problematičnosti umělých zásahů navazují pochvalné a kritické připomínky k jednotlivým termínům. V posouzení použitelnosti a životnosti novotvaru velvyslanec pro Botschafter se Malý arci zmýlil[6]. Velvyslanec se udržel, zatímco odborné tvary jako veldílna pro Fabrik a veldělník pro Fabrikant[7] se nedochovaly.

Kromě Malého věnuje slovníku větší pojednání ve svém obsažném článku o vědeckém zpracování české právní terminologie V. Růžička[8]. Ke konci této části svého článku Růžička podotýká: „Námitky proti terminologii měli J. V. Pelikán a Josef Kohout, praktičtí právníci […]. Jinak tento německo-český právnický slovník zapadl bez většího ohlasu. Ani vydavatelé pozdějších lexikografických děl si této – na svou dobu významné práce – celkem nepovšimli“ (s. 148). Abychom poněkud zmírnili toto Růžičkovo politování, uvedeme slova Antonína Grunda v jeho výtečné monografii o Karlu Jaromíru Erbenovi: „Terminologie až na několik příliš osobitých výtek mladých právníků byla přijata v Čechách s porozuměním. Stala se základem podobných prací jiných. Na jejích zásadách byl budován také „Německo-český slovník vědeckého názvosloví pro gymnasia a reálné školy“(1853) […].“[9]

Do našeho, třebas i krátkého referátu o slovníku musíme pojmout i některé konkrétní poznámky ohledně zpracované slovní zásoby. Nebylo by však účelné opakovat zde příklady, které ve svých úvahách o terminologii již uvádějí Malý, Grund a Růžička, ať už se týkají termínů šťastně vybraných ze starší češtiny nebo zdařile znovu vytvořených. Rovněž by nebylo rozumné usilovat zde o rozšíření řady řešení nezdařilých, protože by spravedlivé hodnocení těchto případů vyžadovalo nejenom prověření některých z důležitějších českých právních překladů XIX. století, nýbrž i přesnější přihlédnutí k sémantickým změnám jak v češtině, tak v němčině. Proto možná postačí omezit se na několik příkladů z velkého počtu termínů platných dodnes. Jejich bývalou i dnešní použitelnost si můžeme ověřit jak v starším, tak i v novějším Kadlecově-Hellerově slovníku.[10] [260]Stejné údaje přináší i česko-německý slovník F. Ehlemanna a F. Volfa.[11] Lze si tedy všimnout, že terminologie obsahuje pro veliké množství výchozích německých termínů ekvivalenty, které se osvědčily. Do malého výběru takových ekvivalentů, doložených také pozdějšími slovníky, například patří:

Abgeordneter

poslanec[12]

Absicht, Vorsatz

úmysl

Beklagter

žalovaný

Beschwerde

stížnost

Besitzer

držitel

Bevollmächtigter

zmocněnec, plnomocník

Beweis

důkaz

Dienstbarkeit

služebnost

Enterbung

vydědění

Ermittlung

vyšetření

Geldstrafe

pokuta

Gemeinde

obec

Geschworener

porotce

Gesellschafter

společník

Pfandrecht

právo zástavní

Testament

závěť

Uneinbringlichkeit

nedobytnost

Vermögen

jmění, majetek[13]

Vermächtnis

odkaz

Veruntreuung

zpronevěra

Vorbehalt

výhrada

Wechsel

směnka

Zeuge

svědek

Zoll

clo

Již brzy tomu bude sto padesát roků od vyjití tohoto terminologického slovníku. Snad by vzpomínka na něj mohla být podnětem pro vypracování velkého německo-českého a česko-německého právnického slovníku. Takový projekt není těžké zdůvodnit; vždyť uplynulo téměř 70 let od 2. vydání již vzpomenutého, na více než půl druhém tisíci stránek otištěného příručního slovníku německo-českého úředního a právnického názvosloví od K. Kadlece a K. Hellera. Ta[261]ké opačný slovník, totiž Česko-německé právní názvosloví od F. Ehlemanna a F. Volfa, bude brzy starý 60 let. Ačkoliv většina termínů v těchto objemných slovnících ještě nezestárla, potřeba nového překladového slovníku pro obory jurisprudence a administrativy je nesporná. České právní názvosloví je v současné době jak z vědecko-odborného, tak i z lingvistického hlediska velmi vytříbené a ustálené. Pro excerpční účely máme k dispozici daleko víc než dostačující slovní zásobu. Jak víme, existuje mnoho paralelních česko-německých textů ve sbírkách zákonů a nařízení ještě z první republiky, a to kromě novějších právnických publikací, nových zákoníků, jakož i překladů právních děl a bohatého materiálu v odborných časopisech (jako např. „Právník“). Jistě: výběr hesel pro česko-německou část nebude vždy snadný. Ale i hesla pro část německo-českou budou způsobovat potíže; vzpomeňme si jenom na okolnost, že bude třeba mít na zřeteli terminologické zvláštnosti Rakouska, Německa a Švýcarska. Podrobný popis programu pracovního postupu pro přípravu soudobého překladového právnického slovníku by vyžadoval zvláštní obsáhlý článek. Také již jen pokus o pouhý náčrt plánu nutných přípravných prací by přesahoval dané téma, věnované terminologii z roku 1850. Proto závěrem zbývá vyslovit naději, že se idea nového velkého dvoujazyčného právnického slovníku z pořadu dne neztratí a že se tento projekt přece jenom v dohledné době uskuteční.


[1] Srov. V. Růžička, Vědecké zpracování české právní terminologie, zvláště v 19. století, Právně-historické studie 3, 1957, s. 137–176.

[2] Srov. A. Fischell, Das Österreichische Sprachenrecht, Brünn 1901.

[3] Srov. Juridisch-politische Terminologie für die slawischen Sprachen Österreichs. Von der Commission für slawische juridisch-politische Terminologie. Deutsch-böhmische Separat-Ausgabe. Wien 1850, s. IV (dále Term.).

[4] M. Pavlovič, Vuks Anteil an der Ausarbeitung eines terminologischen Wörterbuches im J. 1853, Südostforschungen 17, 1. Halbband, 1958, s. 114–124.

[5] Juridisch-politische Terminologie für die slawiscben Sprachen Österreichs. (…) Deutsch-böhmische Separat-Ausgabe. Wien (…) 1850 (…), Časopis českého museum 24, sv. 1, 1850, s. 624–632.

[6] Srov. d. cit. v pozn. 5, s. 629, a Term., s. 39.

[7] Srov. Term., s. 77, viz též d. cit. v pozn. 1, s. 148.

[8] Viz d. cit. v pozn. 1.

[9] A. Grund, Karel Jaromír Erben, Praha 1935, s. 60.

[10] K. Kadlec – K. Heller, Německo-česká terminologie úřední a právnická (…), Praha 1898 (1. díl) a 1900 (2. díl); tíž, Německo-české názvosloví úřední a právnické (…), Praha 1926.

[11] Českoněmecké právnické názvosloví – Tschechisch-deutsch juridische Terminologie, Praha 1937.

[12] Ještě uvedený překlad zřízenec se dnes používá ve smyslu Bediensteter (viz d. cit. v pozn. 11, s. 599).

[13] Vzhledem k českým ekvivalentům pro německá slova Eigentum, Besitz, Vermögen srov. zajímavé úvahy o výrazech vlastnit, držet a jmění v knize Dědictví řeči (red. I. Němec – J. Horálek), Praha 1986, s. 296–298.

Naše řeč, volume 77 (1994), issue 5, pp. 256-261

Previous František Štícha, Jürgen Tesak: Poznámka o úspornosti a „inflaci“ slov

Next Alexandr Stich: Polské knížky o češtině

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1