Mátoha atd.

[Answers]

(pdf)

-

(R. K.) Mátoha je slovo původu patrně slovenského (Dobrovský, Wtb., 1. 241) a značí v slovenštině strašidlo, přízrak, obludu, ducha nebožtíkova; do spisovné češtiny bylo uvedeno asi slovenskými spisovateli. U básníků novočeských se význam slova mátoha rozšířil v představu čehosi přeludného, mrákotného, neurčitého, mlhavého; význam ten vkládán zvláště do odvozenin mátožný, mátožně (oči hledí mátožně v dál, obrysy se v dáli mátožně rýsují a pod.). Původem slovo mátoha souvisí s kmenem ma-, který je také v slovech [216]namanouti se, mámiti, mařiti, marný a j. — Matonohý je slovo složené z »matu« a »noha« a značí toho, kdo plete nohama; matonoh (n. matonoha) je také název rostliny lolium temulentum, jílku mámivého. — Zmatořiti se znamená podle Jungmanna »přijíti k sobě«; ten význam jest obsažen i ve způsobech mluvení, které uvádíte: osení se zmátořilo (zlepšilo po dešti), ten člověk se zmátořil (sebral se po nemoci). Ke slovům zmatořiti patří příd. jména matorný, doložené v češtině již v 14. stol. ve významu »dospělý, vážný« a dialektické (slovenské) matora (stromeček s celou matorou = se všemi kořínky, Kott 2. Přísp. 159 ze Zátureckého). Podle výkladu Bernekerova (Slav. etym. Wörterb. II, 25) souvisí tato slova s lat. materia a slov. mati, -ere, a znamenal kmen matero-, matoro- asi kmen stromu (mateřský), vyhánějící odnože, anebo matku zvířecí: odtud se vyvíjí význam něčeho dospělého, starého, silného, který je v příd. jméně matorný i v slovese zmatořiti (= zesíliti).

Naše řeč, volume 4 (1920), issue 6-7, pp. 215-216

Previous Lidičky

Next Módní a moderní