Časopis Naše řeč
en cz

Plátkovaný sýr, balíčkovaný salám

Eva Macháčková

[Short articles]

(pdf)

-

Užitím nové technologie výroby se na trh dostávají potraviny, kterých se při výrobě a balení lidská ruka nedotkla. Pomocí strojů jsou suroviny zpracovány, výrobky nakrájeny a uzavřeny do fólií bez přístupu vzduchu, takže nepodléhají zkáze. Nejčastěji se takto k spotřebitelům dostává sýr, salám, šunka, občas i ovoce, zelenina.

Na nálepce balíčku se sýrem, salámem může kupujícího někdy zarazit nápis: plátkovaný sýr, balíčkovaný salám. Plátkovaný, balíčkovaný jsou přídavná jména utvořená od trpných příčestí sloves plátkovat, balíčkovat. Tato slovesa sice ještě nenajdeme ve slovnících českého jazyka, jsou však utvořena produktivním způsobem: příponou -ovat od podstatných jmen plátek, balíček. Slovesa utvořená touto příponou patří k různým významovým skupinám. Sloveso plátkovat se řadí k slovesům s významem „upravovat do/na“, podobně jako např. hrudkovat /rudy/, granulovat /hnojiva/, briketovat /prachové palivo/ apod. Konečná úprava (forma zpracování) — granule, plátek, hrudka — je pojmenována v základu slovesa, předmět, který je dějem zasahován, se vyjadřuje 4. pádem: plátkovat sýr.

Jiný význam má sloveso balíčkovat, které se řadí k slovesům jako pytlovat /obilí/, sáčkovat /peníze/, popř. vagónovat /brambory/ apod. Má význam „vkládat, rozdělovat do nějakých obalů“. V základu slovním se vyjadřuje obal, schránka apod., do kterého předměty vkládáme; 4. pádem vyjadřujeme vkládané předměty: balíčkovat salám, sáčkovat peníze.

Pojmenování výrobku uvedeným způsobem (plátkovaný sýr) je možné, není to však způsob jediný. Zpravidla dáváme přednost přídavnému jménu odvozenému přímo od podstatného jména plátek; plátkový sýr (srov. pod. kostkový, krystalový cukr, tj. upravený do tvaru kostek, krystalů). Tam, kde běžně užíváme slovesa, je obvyklé přídavné jméno od něho utvořené: granulovaná hnojiva, porcovaná šunka. To platí i pro druhou významovou skupinu sloves a přídavných jmen. Ve významu „vložený, vkládaný, rozdělený do nějakých obalů“ je častější a někdy jedině možné přídavné jméno odvozené od slovesa: (na)sáčkované peníze, pytlované obilí.

Naše řeč, volume 64 (1981), issue 5, p. 272

Previous Běla Poštolková: Robotika

Next Miloš Dokulil: Dva příspěvky k odvozování sloves