Časopis Naše řeč
en cz

Epes rádes

Ludmila Švestková

[Short articles]

(pdf)

-

Tento hovorový výraz běžný asi v letech 1900—1910 ve smyslu ‚výborný, dokonalý‘, se u nás znovu objevil, jak svědčí nejen materiál výzkumu mluvy městské mládeže v Čechách, ale i dotaz čtenářky z Plzně, z města, v kterém byl výzkumem právě potvrzen.

V literatuře, kterou nám zachycuje lexikální archív ÚJČ-ČSAV, se s tímto výrazem v jednoslovné formě espesrádes setkáváme např. v Zaorálkově překladu Chevalierových Zvonokosů (vyd. r. 1937, s. 130). Od té doby se vyskytuje v rozmanitých hláskoslovných obměnách u různých autorů (v podobě jednoslovné a dvouslovné). Výslovnostním změnám podléhá zvláště druhé slovo rades, vzniklé pravděpodobně z tvaru rares (‚vzácné‘) podobným způsobem jako Kadla z Karla. Kromě epes ráres (K. Morávek, 1933, K. F. Sedláček, 1956) i epesráles (J. V. Rosůlek, 1925) a epes rabes (J. S. Kupka, 1955) zachycují současné mluvené doklady i epes páres (Tachov). Zesílená rytmizace vytvořila epes rádes pyramides (B. Březovský, 1965).

Literární doklad z r. 1973 epes žužu (St. Rudolf) ponechává pouze první neměnnou část sousloví: epes a připojuje synonymní vyjádření druhé. Odpovídá tak dokladům současné městské mluvy mládeže, v níž se udrželo právě toto neměnné slovo epes (Tachov, Plzeň, Prachatice) nebo od něho utvořené adjektivum — epesní (Č. Lípa, Ústí n. L., Ledeč nad Sázavou).

Pozoruhodné je, že výskyt je omezen na českou oblast (zvl. jihozápadní), kdežto u moravské městské mládeže nebyla zachycena ani stopa. Lze totiž očekávat, že se k nám dostal tento výraz brněnským obchodním prostředím, neboť i Machkův Etymologický slovník[1] vysvětluje epes rádes z něm. etwas rares, tj. něco vzácného (epes předpokládá z něm. argot. ebbes etwas), a dokládá z Brna. Bylo by jistě zajímavé srovnání s výskytem tohoto výrazu v němčině, neboť v bavorskorakouských nářečích se vyslovuje epa místo etwas. Někteří čtenáři hledali původ tohoto rčení i ve franc. espèce (druh, jakost), a rare (vzácný). Ovšem předpoklad přejetí z němčiny do češtiny je pravděpodobnější.


[1] II. vyd., 1968, s. 138.

Naše řeč, volume 62 (1979), issue 3, p. 168

Previous Pavel Trost: K původu slov

Next Emanuel Michálek: O jazyce Kralické bible

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1