Časopis Naše řeč
en cz

Kontraverze?

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době běžně slýcháme a někdy i čítáme slovo kontroverze „slovní spor“ v podobě kontraverze, ba zdá se, že tato podoba s -a- začíná převažovat. Všechny dosavadní slovníky i příručky uvádějí však pouze podobu s -o-, a právem, neboť jde od původu o latinské slovo controversia. První část tohoto slova tvoří předpona contro-, odpovídající předložce contra s významem „proti“. Jistě není obtížné vysvětlit si, proč v současné češtině proniká podoba na -a-: I mluvčí neznalí latiny vydělují ve významu slova kontroverze složku „proti“, a protože znají slova jako kontrarevoluce, kontraindikace, kontrašpionáž, kontrarozvědka, v nichž je tato složka vyjádřena předponou kontra-, připodobňují těmto slovům i slovo kontroverze kontraverze. Uvedená slova nejsou totiž převzata z latiny, nýbrž byla odvozena v nové době od samostatně existujících substantiv revoluce, špionáž atd., což se o slově (kontro) verze říci nedá (existující slovo verze má význam jiný); na uvedených slovech je — vzhledem ke klasické latině — nové i to, že je v nich užito předložky kontra jako předpony u substantiv.

Můžeme proti nové podobě kontraverze něco namítat? Ano; jednak to, že se tím rozkolísává dosud jednotný úzus, jednak to, že se tím odlišujeme od ostatních kulturních jazyků. Druhá z námitek je patrně závažnější (proti první lze uvést „kontraargument“, že tato změna přináší jisté zpravidelnění z hlediska slovotvorného).

Naše řeč, volume 62 (1979), issue 3, p. 162

Previous Miroslav Roudný: Názvy některých elektronických jednotek a jejich skloňování

Next Miloslav Sedláček: Stohař, anebo stohovač?