Trojnásobně snížit

Zdeněk Hlavsa

[Short articles]

(pdf)

-

Napsal nám čtenář, že v denním tisku nalezl tuto větu: Zásluhou svazáckého Všudybyla se snížil počet zmetků v zámečnické dílně trojnásobně. Pozastavil se nad touto formulací a namítá, že by bylo daleko vhodnější použít spojení počet zmetků se snížil … na jednu třetinu.

Myslíme, že má pravdu. Sloveso násobit má totiž vedle terminologického významu matematického také význam ‚rozmnožovat, zesilovat, stupňovat‘ (ozvěna násobí zvuk výstřelů; jeho láska se zmnožuje a násobí), a tak v nás vyvolává představu zvětšování; příslovce trojnásobně, od něho utvořené, je proto k slovesu snížit v přímém významovém protikladu. Spojení trojnásobně snížit na nás působí jako protismyslné. Z matematického hlediska je sice možné namítnout, že při násobení zlomkem je výsledná hodnota také nižší (násobíme-li číslo jednou třetinou, dostaneme shodný výsledek, jako kdybychom je dělili třemi), avšak matematikové sami, se zřetelem na významové asociace, doporučují vyhýbat se podobným nepřesným a neprůhledným formulacím; trojnásobně by mělo jednoznačně znamenat ‚násobit číslem 3‘.

Jak asi ono protismyslné spojení trojnásobně snížit vzniklo? Domníváme se, že mohlo být přitvořeno jenom jako významový protipól k vžitému a vhodnému trojnásobně zvýšit: U brambor se výnos zvýšil téměř trojnásobně.

Někdy se také setkáváme s podobnými spojeními u slovesa zmenšit. Tak např. [122]u obrázku žáby v populárně vědeckém časopise najdeme poznámku pětkrát zmenšeno; model zobrazuje nějaký stroj v trojnásobném zmenšení atd. I v tomto případě jsou obě části spojení významově protikladné, a kdybychom jev hodnotili jen z hlediska logického, měli bychom jej asi také odmítnout a nahradit spojením zmenšeno na třetinu.

Avšak v jazyce nemůžeme uplatňovat jen měřítka logická; musíme se nejdřív ptát, má-li naše slovní zásoba k dispozici jiné, vhodnější vyjádření. Pak dojdeme asi k těmto závěrům: Sloveso zmenšit má širší význam než snížit; když mluvíme o obrazci nebo o tělese, pak zmenšit může znamenat ‚učinit menším jak v jednom, tak i ve více rozměrech‘. Slovo třetina má přitom jednoznačný význam části celku. Spojení zmenšit na třetinu znamená tedy asi ‚zmenšit na část rovnající se jedné třetině‘, ‚ubrat dvě třetiny‘ (Neuváženým a neplánovaným stavěním se zmenšily zelené plochy v této čtvrti na třetinu). Chceme-li naproti tomu jasně vyjádřit, že omezení velikosti se týká všech rozměrů, ale že jejich poměr zůstává zachován, musíme použít spojení zmenšit třikrát, trojnásobně (provést nákres v trojnásobném zmenšení). Pro tento význam nemáme po ruce vyjádření vhodnější. Při kvantitativních údajích nám musí jít více než kdy jindy o přesnost a srozumitelnost, proto spojení se slovesem snížit a zmenšit musíme pečlivě rozlišovat.

Naše řeč, volume 47 (1964), issue 2, pp. 121-122

Previous Alexandr Stich: Plány jsou v návaznosti

Next Vladimír Mejstřík: Předpokládat se splněním plánu o měsíc dřív?