Nasmlouvané brambory

V. Kondrová

[Short articles]

(pdf)

-

Část podzimní sklizně brambor se z mnohých zemědělských družstev odváží do sušáren k zpracování na vločky. O toto zpracování je velký zájem, a proto sušárny již předem uzavírají s družstvy smlouvy o množství brambor, které jednotlivá družstva k sušení dodají.

Výrobní zemědělská správa v Teplicích doporučila zemědělským družstvům, aby uzavírala smluvní dohody, a v závěru dopisu připojila větu: Oznamte … množství nasmlouvaných brambor k sušení. Členové jednoho z družstev nás prostřednictvím Čs. rozhlasu na nasmlouvané brambory upozornili.

Slovesné přídavné jméno nasmlouvaný je odvozeno od slovesa nasmlouvat. To je však zřejmě jiné sloveso, než které zná „Příruční slovník jazyka českého“ (PS). „Slovník spisovného jazyka českého“ sloveso nasmlouvat vůbec neuvádí. Podle PS znamená nasmlouvat tolik co ‚usmluvit‘ a nasmlouvat se znamená ‚nakonat se mnoho smlouvání‘ (podobně jako např. napracovat se). V lexikálním archívu Ústavu pro jazyk český je sloveso nasmlouvat (se) doloženo jen třemi doklady. Jednou jako nezvratné, dvakrát jako zvratné, např. ve spojení Co jsem se naběhal, nasmlouval, obrazu naopatroval (Baar). U nezvratného nasmlouvat jde o dokonavé sloveso k nedokonavému smlouvat, tj. dohadovat se o nižší cenu, popř. (jako přechodné) vyjednávat něco. U zvratného nasmlouvat se dostává sloveso předponou na- podobný významový odstín (‚hodně se něčeho nakonat‘), jako je tomu např. u sloves povídat - hodně toho napovídat, mluvit - ta toho namluví, poroučet - ten si toho naporoučí, domlouvat - co jsem se mu nadomlouval apod.

Ale v shora uvedeném spojení nasmlouvané brambory nemůžeme vyjít ze slovesa smlouvat ve významech, které jsme uvedli. Předpokládaným východiskem je zde jiné sloveso, s významem ‚uzavřít, uzavírat smlouvu‘. K dějovému podstatnému jménu smlouva, které vzniklo ze slovesa smlouvat, bylo druhotně přitvořeno sloveso další, jakési smlouvat s významem ‚dělat smlouvu‘, v dokonavé podobě nasmlouvat ‚udělat, uzavřít smlouvu‘.

Tento způsob tvoření sloves není v češtině obvyklý. K slovesům jako domlouvat, odmlouvat, rozmlouvat máme dějová jména domluva, odmluva, rozmluva, ale k těmto dějovým jménům se už další odvozená slovesa netvoří.

Větu Oznamte množství nasmlouvaných brambor k sušení hodnotíme tedy jako vyjádření nesprávné, vzniklé ze špatně chápané snahy po zhuštěnosti a stručnosti. Doporučujeme proto vyjádření Oznamte, na jaké množství brambor k sušení jste uzavřeli smlouvu nebo pod.

Naše řeč, volume 47 (1964), issue 1, p. 64

Previous Karel Sochor: Chov skotu — těžký průmysl našeho zemědělství?

Next Josef V. Bečka: Odstavce