Časopis Naše řeč
en cz

Z našich časopisů a novin

František Váhala

[Short articles]

(pdf)

-

Tentokrát věnujeme pozornost časopisům, které patří oblasti trochu skryté před zraky široké veřejnosti, ale které přesto mají vliv na početné vrstvy čtenářů: časopisům vojenským. Prohlédli jsme některá čísla časopisů „Vojenství“, „Týl a zásobování“, „Bojová příprava“ a „Vojenská technika“ ze začátku letošního roku. Oblast zájmů těchto časopisů je velmi široká: píší o otázkách techniky obecně a vojenské speciálně, o otázkách organizace v nejrůznějších oborech vojenských, o otázkách vojenské výchovy, taktiky, strategie, ale také historie aj. Některé články a stati jsou jen povšechně informativní, jiné však jsou podrobnými odbornými studiemi o obecných i dílčích problémech. Avšak všechny tyto články, ať jsou jakéhokoli žánru a z kteréhokoli oboru, jsou většinou psány jazykem a stylem stejným, nediferencovaným, neodstíněným podle účelu článku, popřípadě se zaměřením na vrstvu čtenářů. Základním stylem je tu samozřejmě styl odborný, někdy téměř teoreticky odborný, jeho vyjadřovacích prostředků se však mechanicky užívá vždy a všude, i v situacích, jež — zejména z hlediska čtenáře — přímo vyžadují vyjádření jiné, odlehčenější, živější, populárnější.

To je společný nedostatek všech těchto časopisů. Ukážeme to na několika příkladech vybraných většinou z článků týkajících se výchovy a výcviku vojáka. Protože jsou určeny „nejširším kádrům“, [301]předpokládali bychom, že jejich jazyk a styl bude méně odborný, prostší, zaměřený na obecnější srozumitelnost; ovšem není tomu tak, a proto jejich jistá těžkopádnost je tím nápadnější.

Pomineme tentokrát různé pravopisné nebo i tvaroslovné nedostatky a chyby, jako jsou třeba psaní grafikón, schematu, kriteria, ideí (místo správného grafikon, schématu, kritéria, idejí), nesprávné oddělování těsného rozvitého přívlastku za jménem čárkou, jako např. zásady, vytyčené VI. celoarmádní konferencí vynálezců a zlepšovatelů, chybné tvary jako do třech náloží, ba i některá nesprávná pojmenování, jako opravárenské středisko (místo opravářské), masově politická práce (místo masová politická práce) apod. Neměly by se jistě v našich časopisech vyskytovat a je třeba tyto nedostatky radikálně odstraňovat. Nám však jde dnes především o otázky stylu, o to, jak působí styl těchto časopisů na čtenáře.

Prvním z charakteristických rysů stylu uvedených časopisů je neobyčejně hojné užívání tzv. rozložených vazeb slovesných se slovesy provádět, provést. Jak sami vojáci s úsměvem říkají, „na vojně se všechno jenom provádí“. Proto tu vedle provádění výcviku a provádění kontroly najdeme také provádění černých jízd (tj. načerno). Bylo by možno uvažovat o tom, jak na toto téměř mechanické užívání slovesa provádět ve spojení se jménem působí ono vojákovo „Provedu“, jímž odpovídá na rozkazy. To ovšem není omluva, nýbrž jen vysvětlení tohoto nezvyklého jevu. Názorně jej dokládají tyto věty:

(1) „Rovněž není prováděno sladění jejich činnosti při manévru pohybem a palbou.“

(2) „Organizace součinnosti, musí být prováděna … vždy podle konkrétní situace.“

(3) „Při provádění soudobého výcviku hraje velikou úlohu dokonalá příprava vojsk pro činnost v noci.“

(4) „Tělesná příprava se tak stane pomocníkem v plnění úkolu provádění výcviku v noci.

(5) „Zkušenosti z přípravy vojsk ukazují, že tato otázka není plně doceněna a prováděna.

První dvě věty jsou příkladem nezvyklého a zbytečného rozložení prostých sloves sladit, slaďovat a organizovat ve výraz slovesně jmenný provádět sladění, provádět organizaci; jednak tu nejde o rozsáhlé organizované akce, při nichž je možno pro odstínění užít rozložené vazby (srov. provádět sběr odpadových surovin, provádět stavbu přehrady), jednak tu má jazyk základní slovesa, která potřebný význam plně vyjadřují. — V dalších dvou větách (3, 4) je užití podstatného jména provádění zcela zbytečné proto, že potřebný význam je plně obsažen v dějovém podstatném jméně výcvik; stačí říci při soudo[302]bém výcviku…, plnění úkolu výcviku v noci (tento výraz je navíc příkladem těžkopádného jmenného vyjádření; viz níže). A konečně v poslední větě máme příklad nevhodného „provádění všeho“, tedy i otázky.

Obliba rozložených vazeb slovesných přímo souvisí s oblibou tzv. jmenného vyjadřování, v našich časopisech zpravidla nevhodně užitého. Z různých typů tohoto stylistického prostředku se nejčastěji vyskytují vazby s předložkou k (řidčeji pro, za účelem) místo věty se spojkou aby. Např.:

K dosažení stmelenosti, správné součinnosti jednotlivých zbraní na bojišti i k upevňování bojového soudružství bude třeba již při výcviku menších jednotek zařazovat příslušné posilové prostředky.“

K vycvičení všech příslušníků průzkumné jednotky pro funkci radisty jsme využili části hodin ze zálohy velitele.“

K témuž typu vyjadřování patří věty jako

„Zůstávají jen teoretickými znalostmi, na něž se vzpomíná jen při upozornění kontrolujícího (tj. jen když na ně kontrolující upozorní).

Druhým běžným typem jmenného vyjadřování jsou řetězy závislých genitivů (viz už též výše v plnění úkolu provádění výcviku), např.:

„Plnění úkolu průzkumu zamořeného úseku terénu nebo potom výbuchu atomového náboje; nutnost získání dalších odborností; lepší možnost dosažení překvapení.“

„Strategickým cílem prvních úderů má být hospodářská a vojenská moc nepřátelského státu s cílem snížení obranyschopnosti a znemožnění, popřípadě oslabení síly jeho odvetných úderů.

„Zbytky rozlitého oleje dávají předpoklad možnosti vzniku požáru v automobilním parku.“

Tyto řetězy jsou zvláště neúnosné, jde-li o závislost dvou genitivů podstatného jména slovesného, kde pád není koncovkami odlišen (jako možnost dosažení překvapení ap.).

A přece často stačí změnit podstatné jméno slovesné v infinitiv, jenž bude mít předmět ve 4. pádě, a celé vyjádření se stane přehlednějším, méně těžkopádným a jeho obtížná srozumitelnost nebo někdy až nesrozumitelnost zmizí: plnění úkolu prozkoumat zamořený terén; nutnost získat další odbornosti, lepší možnost dosáhnout překvapení (zde je možno též vynechat slovo dosažení); … s cílem snížit obranyschopnost a znemožnit, popřípadě oslabit sílu jeho odvetných úderů. — Jindy je ovšem nutno větu stylizovat jinak, např. zbytky rozlitého oleje mohou zavinit požár…, mohou být příčinou požáru … apod.

[303]Často najdeme oba typy tohoto jmenného vyjadřování v téže větě; např. „Pro zajištění stálé bojeschopnosti jednotky chemické ochrany však nestačí jen dosažení zastupitelnosti uvnitř jednotlivých družstev a čet, ale je nutné…“ (spr. Abychom zajistili stálou bojeschopnost … jednotky…, nestačí jen dosáhnout zastupitelnosti…) — „Pro zajištění této odbornosti se ukázalo výhodným odeslání jednoho příslušníka jednotky do kursu kuchařů…“

Řidčeji čteme i věty, v nichž přídavné jméno zastupuje větu; např. „Jeden vzorný vojenský útvar uspořádal … v Praze výstavku, která přinesla řadu dokumentů potvrzujících správně nastoupenou cestu našich útvarů“ (vhodněji: … dokumentů potvrzujících, že cesta, kterou nastoupily naše útvary, je správná).

Dalším stylistickým nedostatkem jmenovaných časopisů je opravdu nadměrné užívání opisného trpného rodu tam, kde je na místě vyjádření jiné. Je sice možno opět nalézt jisté vysvětlení jeho obliby v tendenci dát každému vyjádření obecnou platnost. Takto je možno vysvětlit a omluvit vznik a setrvačnost téměř pevných frazeologických jednotek jako musí být připraveno palebné postavení, musí být organizována ochrana, musí být navázána součinnost, přípravě musí být věnována větší péče, pozornost, protizteč musí být prováděna atd. K těmto spojením můžeme přiřadit i vyjádření jako při každé akci bylo pamatováno na to, aby…, toto ustanovení bylo chápáno jako určité uvolnění. Ale pozastavíme se už nad větami jako: Zásady … bývají memorovány nazpaměť nebo Terén, ve kterém byla cvičení prováděna, byl hornatý apod.; v takovýchto případech užijeme spíše zvratné podoby slovesné: Zásady … se (zpravidla) memorují nazpaměť. Terén, ve kterém se cvičení prováděla, byl… Ve větách jako Tyto otázky byly řešeny příslušnými náčelníky hned na místě. Jízdní rozkazy nejsou veliteli podpisovány užijeme vhodněji rodu činného: Tyto otázky řešili příslušní náčelníci hned na místě. Jízdní rozkazy velitelé nepodpisují.

Na důkaz, že v uvedených vojenských časopisech jde o nesprávnou a nezdravou zálibu ve vyjadřování trpným rodem, uvedeme ještě další dva příklady:

(1) Úroveň bojové připravenosti bude do značné míry závislá od toho, jak bude přistoupeno k organizování a provádění polního výcviku.

Zde je utvořeno pasívum dokonce od slovesa bezpředmětového (přistoupiti), ačkoli u takovýchto sloves se tvary trpného rodu ve spisovném jazyce zpravidla netvoří. — Mimoto upozorňujeme na nesprávnou vazbu závislý od něčeho místo správného závislý na něčem.

(2) (Začátky odstavců referátu o kulturní a osvětové práci; v závorkách jsou ještě další pasíva, z textu):

[304]Při organizaci kulturně osvětové (!) práce byly sledovány tyto cíle: … — Splněním těchto úkolů bylo sledováno, aby… — Z iniciativy velitele … byl ihned po zahájení kursu sestaven soubor, který … (kromě toho byl nacvičen program k Festivalu mládeže a studentstva ve Vídni). — Kromě toho byla organizována řada dalších hodnotných akcí… — Dále byly uskutečněny dvě návštěvy divadla… — Kromě toho bylo volného času využíváno k četbě knih… (bylo dosaženo toho, že…). — V řízení svazácké práce bylo veškeré úsilí zaměřeno na to, aby… (… bylo dosaženo plodných výsledků, byl podchycen zájem frekventantů…). — Při každé akci bylo pamatováno na to, aby… — (U mnohých bylo dosaženo i kladných výsledků…) — Na závěr kursu bylo provedeno slavnostní zakončení… (Při této příležitosti bylo provedeno zhodnocení dosažených výsledků a ty byly frekventantům vyhlášeny. Dále byl přečten rozkaz velitele svazku; osm … frekventantů bylo povýšeno… Kromě toho byly … velitelem uděleny odměny…) — Aby … jejich přijetí u útvaru bylo důstojné, bylo nařízeno společně je přijmout… (Dále bylo učiněno opatření k tomu, aby předání funkcí bylo spojeno s inventurami a provedeno komisionálně…) — (Půjde nyní o to, aby staršinové byli stále doškolováni, řádně vedeni a poskytována jim trvalá a stálá pozornost a pomoc.)

Tolik pasívních tvarů v jednostránkovém referátu, v němž by měl autor naopak uvítat každou možnost vyjádřit se dynamičtěji, živěji, je přece jen mnoho.

Nakonec bychom našim autorům-vojákům řekli asi toto: Váš sloh je někdy jednotvárný a těžkopádný, a to jen proto, že jste si oblíbili několik způsobů a prostředků vyjadřování typicky odborného a knižního a těch užíváte stereotypně. Bylo by třeba, abyste svůj sloh více diferencovali jak podle předmětu, o němž píšete, tak podle funkce, kterou váš projev má, a konečně i se zřetelem k čtenářům, ke kterým se obracíte. Náš jazyk je bohatý a skýtá k tomu dostatek vyjadřovacích prostředků. Nebylo by správné podceňovat vhodné jazykové formy, často právě shodné s mluvenou řečí, jsou-li v souladu s vyjadřovaným obsahem.

Naše řeč, volume 43 (1960), issue 9-10, pp. 300-304

Previous František Cuřín, Františka Havlová: Z knih, časopisů a novin

Next František Váhala: Morálně politický, či morální a politický?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1