Časopis Naše řeč
en cz

Mezizávodní, meziškolní

Bohumil Pick

[Articles]

(pdf)

-

Nová organizace práce, nové hospodářské vztahy vyvolaly nutnost vyjádřit nějak tu vlastnost subjektu (zařízení apod.), že je společný několika institucím; v ruštině se tato skutečnost vyjadřuje spojeními jako mežkolchoznaja GES (… elektrárna), mežškolnoje predprijatije (… podnik), mežzavodskaja stachanovskaja škola. Pojem sám o sobě je nový a těsně souvisí s širokou decentralizací na úseku národního hospodářství.

Jestliže byly v minulosti např. odborné školy organizovány místně nebo jako školy závodní, odráželo se to i v jejich pojmenování, měli jsme např. újezdní (měšťanské) školy, závodní (učňovské) školy atp. Jak však vyjádřit nové vztahy u zařízení, která přejímáme nebo převezmeme podle sovětského příkladu; jak pojmenovat např. stachanovskou školu, která nebude jen závodní, samostatná pro každý závod, nýbrž společná pro několik závodů nebo podniků; jak nazývat elektrárnu, která není jen kolchozní nebo okresní, nýbrž společná pro dva nebo více kolchozů nebo okresů; jak označit podnik pracující nikoli při jedné škole (školní, v SSSR školnoje predprijatije) nebo pro školy celého obvodu (městského) nebo okresu, nýbrž pro žactvo několika škol společně? Nabízí se tu vyjádření obdobné jako v ruštině: mezizávodní, mezikolchozní, meziškolní. Jde však o to, zda právem.

Dosud vyjadřovala předpona mezi- v základě dva vztahy:

a) polohu, umístění, průběh (místně i časově) mezi dvěma věcmi, ději atp.: např. meziaktí, meziarší; mezitrámový, mezižeberní (vesměs Příruční slovník jazyka českého, dále jen PS). K této skupině ovšem náležejí i místní jména typu Meziboří, Mezihoří, Meziříčí, neboť i zde jde o konkrétní místo mezi bory, řekami atd.;

b) v přeneseném významu pak prostředníka, přechod, spojovací nebo přechodný stupeň. Význam prostředníka je doložen např. slovy mezičlen, meziinstance (= prostředkující člen, instance), meziobchod (vesměs PS); význam přechodu je např. ve slově mezihra, které Vášův-Trávníčkův Slovník vykládá jako ‚přechod mezi částmi hu[263]dební skladby‘, mezičlánek (PS), mezistupeň (PS). Spojovací nebo přechodný stupeň je vyjádřen např. v těchto slovech (vesměs podle PS): mezipřistání, mezisoučet, mezitřídní (politický termín), dále velmi zřetelně ve skupině sportovních termínů meziběh (podle PS ‚závod, do něhož postupují závodníci, kteří zvítězili v rozběhu‘), mezijízda, mezikolo a zemědělských termínů mezikultura, mezipěstba, meziplodina aj. (Vášův-Trávníčkův Slovník jazyka českého uvádí, že složeniny s mezi- jsou hojné zejména v novější odborné mluvě.)

Tyto významy jsou obvyklé ve všech běžných jazycích; srov. např. lat. interregnum (mezivládí), franc. entr’acte (přestávka, meziaktí), něm. Zwischenspiel (mezihra), rus. (podle Ožegovova slovníku) meždurečje (meziříčí), meždurjad’je (meziřádka), mežducarstvije (mezivládí), mežduplanětnyj (meziplanetární), meždurjobernyj (mezižeberní) atd.; polština je v tvoření slov s między- střídmější. V češtině stejně jako v ruštině jde často o kalky (doslovné překlady). Jak Ožegovův Slovar’ russkogo jazyka (Moskva 1953, s. 230), tak Ljochinův a Petrovův Slovar’ inostrannych slov (Moskva 1949) pod heslem kal’ka přímo uvádějí ruské meždometije (interiectio) jako příklad kalku (už meždo- místo obvyklého meždu-!). Z českých příkladů uveďme aspoň mezipatro (italské mezzanino, v počeštěné podobě mezanin běžné také u nás, znamená vlastně ‚poloviční poschodí, polopatro‘, a polština skutečně také má półpiętro). Jak bohatě se vyskýtá předpona mezi- (rus. mež- a meždu-) v názvosloví odborném, může se čtenář přesvědčit např. v Rusko-českém zemědělském slovníku (inž. Pume a inž. Paňkov, Praha 1951, s. 466—467).

Ale už v dosavadních slovnících (z českých např. PS, Vášův-Trávníčkův, z ruských Ožegovův, rusko-český Kopeckého) nacházíme slova s předponou mezi-, rus. meždu-, která nemají jednoznačný význam typu (a), nýbrž spíše ukazují na kombinaci obou významových skupin nebo už na nový význam podobný tomu, o který nám v tomto článku jde, význam ‚trvalé organické spojení‘. Meziparlamentní unie je trvalý společný orgán složený ze zástupců mnoha parlamentů; české mezicírkevní, meziministerský, mezinárodní (internacionální) i ruské mežduvedomstvennyj, meždugorodnyj, meždunarodnyj má aspoň v některých spojeních nepochybně význam už odlišný od významu pouhé prostřednické funkce. Tak samo za sebe [264]mluví spojení mezinárodní hnutí. U slova mežduvedomstvennyj Ožegov výslovně uvádí dva významy: mežduvedomstvennaja perepiska = (dopisování) mezi ministerstvy, ale mežduvedomstvennaja komissija = orgán koordinující činnost různých ministerstev!

Živý jazyk se vyvíjí, významy slov se posunují a jednotlivá slova se ovšem i v našem případě vymykají schematickému řazení do významových skupin (a) a (b) s předponou mezi-. Mezihra (ital. intermezzo, něm. Zwischenspiel) nevyjadřuje, jak jsme si už řekli, jenom pojem časového zařazení mezi dva děje, nýbrž přechod. V ruském mežeumok ‚člověk prostředního rozoumku‘ má předpona význam přenesený atd. Nám jde však o to, že vzniká celá nová skupina, v níž předponu mezi- chápeme jako opak předpony vnitro-,[1] a to jako její opak s významem odlišným od předpony mimo- (rus. vně-): vnitrozávodní (doprava) — mimozávodní (činnost) — mezizávodní (škola); školní (práce, dílna) — mimoškolní (práce — rus. vněškolnaja rabota) — meziškolní (dílna). (Slovo mimoškolní a mimoškolský vykládá Příruční slovník: ‚nesouvisící se školou, zbývající po školní práci, dějící se mimo školu‘. Nelze tedy tvrdit, že by spojení mimoškolní činnost mělo význam časový, a ne místní.) Vztahy se dobře dají znázornit graficky:

Jenže jde právě o vztahy, nikoli o skutečnou, konkrétní polohu místní . Vedle pojmů a výrazů vnitrozávodní doprava, městská doprava budou jednak pojmy a výrazy mezizávodní doprava, meziměstský telefon [tj. konkrétní místní význam: doprava z jednoho závodu do druhého, tedy vztah (a), a te[265]lefonní spojení mezi různými městy, tedy rovněž vztah (a)],[2] jednak také pojmy a výrazy mezizávodní škola, mezisvazový kulturní dům (ani svazový, ani všesvazový, nýbrž společný několika určitým svazům), meziměstská elektrárna (společná několika městům), mezidružstevní stavební podnik.

Odlišnost těchto vztahů, řekněme (c), od typu (b) je zřejmá. U typu (b) jde právě o stupně, o spojení uvnitř celku (obchodní podnikání jako celek — meziobchod v obchodním podnikání; meziinstance v úředním aparátě jako celku) ve směru vertikálním (typické slovo právě meziinstance!), kdežto u typu (c) naprosto jednoznačně o vztah horizontální, o označení něčeho společného dvěma nebo více činitelům. (Tedy ne vztah uvnitř něčeho  jak už uvedeno: ).

Kopeckého Rusko-český slovník měl již ve svém vydání z roku 1951 (Slovanské nakladatelství, Praha) některá slova tohoto typu, např. meždupartijnyj, meždufrakcionnyj = smírčí pro…, společný pro rozličné strany, frakce, „mezistranický“, mežotraslevyj = týkající se dvou (několika) odvětví (s. 462).

Je tedy otázka, zda je předpona mezi- i v češtině (tak jako např. v ruštině) vhodná k vyjádření nového vztahu (c). Domnívám se, že ano, že proti tomuto rozšíření významu předpony mezi- nemůže být námitek ani z toho hlediska, že — jak jsme si ukázali — bude v různých spojeních táž předpona vyjadřovat vztahy různé, např. (a) a (c); mezizávodní, mezidružstevní dopravu může např. obstarávat státní, místní nebo jiný podnik (a ne jen podnik mezizávodní, mezidružstevní!); slova mezizávodní, mezidružstevní tu vyjadřují pouze původní místní vztah, zde směr dopravy, kdežto mezizávodní, mezidružstevní klub, škola, elektrárna je přímým (vlastním) společným zařízením několika závodů, družstev. Starý název Meziparlamentní unie ukazuje, že tu nebudou nejasnosti ani pocit cizosti.


[1] Nelze tvrdit, že opakem předpony vnitro- je v češtině vně-, neboť v živém jazyce taková předpona vůbec neexistuje; Příruční slovník má tři doklady z odborného názvosloví: vněhmat z názvosloví tělocvičného, vnězemský, tj. exogenní, z názvosloví geologického a vněstranický (citát z Tvorby) z oboru politiky, přičemž v posledním případě je převzetí z ruštiny naprosto zřejmé.

[2] Ale vedle toho máme ještě mezisvazové, meziměstské, meziministerské jednání, řízení s významem nikoli konkrétně místním, nýbrž přeneseným; jednání se nevede někde mezi ministerstvy.

Naše řeč, volume 42 (1959), issue 9-10, pp. 262-265

Previous Leonid I. Rojzenzon (Samarkand): Věty vyjadřující postupné rozvíjení děje

Next Jan Chloupek: Vyjadřování situačně druhotných projevů ve východomoravských nářečích