Slovo režim v slovní zásobě spisovného jazyka

Karel Richter

[Articles]

(pdf)

-

Režim není v slovní zásobě českého spisovného jazyka slovem novým, avšak ve spisovných projevech některých odborných oblastí se v posledním desítiletí objevuje ve spojeních, která jsou, vzhledem k dosavadnímu poměrně ustálenému významu tohoto slova, poněkud nezvyklá. Na př. režim dne (ve školství), tepelný režim (v hutnictví); zvlášť hojně se nově vyskytuje v názvosloví vojenském: letci užívají názvů vzletový režim, režim malého plynu, cestovní režim, nominální režim, režim otáček motoru, režim propadávání, režim letu, režim činnosti motoru; v základních vojenských předpisech najdeme režim palby, režim pití, režim spotřeby munice a j.

Uvažujeme-li o vhodnosti nebo nevhodnosti výrazu režim v těchto většinou nových terminologických souslovích, dostáváme se k otázce, jaké postavení toto slovo celkově zaujímá v slovní zásobě spisovného jazyka.

[73]Do českého jazyka se původně dostalo z francouzštiny. V Jungmannově slovníku ještě není. (Jungmann ovšem cizí slova většinou neuvádí.) Kottův Česko-německý slovník z roku 1882 (díl 3) uvádí již heslo regime s významem ‚řízení, správa (zemská, státní, říšská)‘. V lístkovém materiálu Ústavu pro jazyk český je nejstarší doklad na užití slova režim (psaný ještě podle původního cizího pravopisu regime) z roku 1880: V krátkém čase vedla v domě paní Sommrová úplně regime a působnost pana Sommra uchýlila se čistě do comptoiru a místností obchodních (Herites, Arab.). Regime tu znamená asi tolik, co ‚správa věcí‘ nebo ‚způsob života v domě‘. Z Nových studií Jaroslava Vrchlického (1897) je vypsán výraz „monarchie starého regimu“, v němž regim má zřejmě význam ‚způsob vlády‘. Z roku 1905 je doložen regim ve významu ‚řád‘: To je lásky regim starý (Vrchlický, Tiché kroky). Tyto doklady a ještě několik dalších, jako vládnoucí režim, (1895, Töplitz), německý režim (1906, Čes. pol. listy), mladočeský divadelní režim (1907, A. Pražák, Lit. česká XIX. století 3/II) a j., svědčí o tom, že ke konci 19. století a na počátku století 20. má slovo režim poměrně široký a jen všeobecně definovatelný význam (‚správa, řád, způsob života, poměry‘). V různých spojeních se ho užívalo o záležitostech soukromých, politických i kulturních. Dokladů z tohoto období není v lístkovém archivu příliš mnoho, a navíc je dělí dosti dlouhé časové intervaly (1880, 1895, 1897, 1904, 1905, 1906 atd.). Z toho je možno, s jistou reservou ovšem, usuzovat, že v této době je frekvence slova režim vcelku nevelká. Také způsob psaní (regime, regim) potvrzuje, že bylo dosti dlouho pociťováno jako slovo cizí. Nabízí se i závěr o slohové platnosti tohoto slova: sloužilo patrně také jako prostředek aktualisace v projevech vzdělanců.

V dalších letech (počínaje přibližně druhým desetiletím 20. století) dokladů na užití slova režim přibývá, avšak je nápadné, že ve většině příkladů zachycených od dvacátých let našeho století je tohoto slova užito ve významu ‚způsob vlády, státní zřízení‘. To znamená, že režim ve slovní zásobě spisovného jazyka zdomácňuje (píše se již nikoli regim(e), nýbrž režim) a zároveň že se jeho význam zužuje a zpřesňuje, specifikuje. Příklady: … policajtským duchem vládního režimu (1921, Krásnohorská, Z mého mládí); režim německých ústaváků (1926, A. Mrštík, Nit stříbrná); Dnes možno s velkým klidem přijati (!) boj, který vyhlašují státu československému nejčernožlutější pacholci rakušáckého režimu (1932, V. Dyk, O nár. stát) atd.

Ojedinělý je příklad užití slova režim, zřejmě s aktualisačním záměrem, ve významu jiném než politickém: Nápadné je v režimu Jelínkova enjambementu, jehož neobyčejná častost je u něho [74]jevem zcela patrně osobitým a typickým (1939, V. Černý, Krit. měs.; jde zde patrně o vliv francouzštiny).

Postupem doby tedy došlo k změně ve významu slova režim v tom smyslu, že jeden z jeho původních významů, totiž ‚vládní soustava, způsob státního zřízení, způsob vlády‘, převládl a stal se významem základním. V tomto významu nabýval výraz režim záporného, hanlivého citového zabarvení tím, že se velmi často objevoval ve spojeních označujících nikoli jakoukoli vládní soustavu, nýbrž takovou, k níž má mluvčí (pisatel) záporný citový vztah (rakušácký režim, plutokratický režim a pod.). Příklad: V Čechách je ohromný přebytek intelektuálů a třeba je vyvážeti, neboť pro režim jest lépe, bude-li bída a nespokojenost na periferii než v centru (1932, Olbracht, Země).

Nejde však jen o citové zabarvení. Režim v mnoha dokladech znamená ‚přísný vládní systém‘, nebo ‚autokratický a násilím uložený řád‘. Příklady: Stát, národ, režim (v některých zemích) je nadán autoritou, jednotlivec se svou svobodou ducha a svědomí, se svým lidským sebeurčením je fysicky i mravně naprosto podřaděn tak zvanému kolektivnímu, ale v podstatě čistě autokratickému a násilím uloženému řádu (1937, K. Čapek v předmluvě k Bílé nemoci). — Ale z těch zdí vyjde jako mučedník starého režimu a jistě si umí představit, jak bude přijat jeho přemožiteli (1940, J. Kopta, Ptáčník Ané).

V uvedených významech se užívání slova režim ustálilo. Vedle toho se však stalo toto slovo součástí několika frazeologických sousloví různých oborů: režim spodních vod (hydrolog.), ústavní režim (lék. — předepsaný způsob života, zdravotní řád v jídle, pití), režim řeholí (círk.), režim podniku (obch. — správa, řízení podniku).

V dnešní době se užívání slova režim, nejspíše vlivem ruštiny,[1] rozšířilo. Dosud převládá význam ‚vládní soustava‘, a to v kladném, záporném i neutrálním smyslu (Hitlerův režim, parlamentní režim, policejní režim, polofeudální režim, revoluční režim, okupační režim, režim lidové demokracie atd.). Najdeme i spojení, v nichž režim [75]znamená jen obecně soustavu, řád, poměry: režim vykořisťování, režim předpisu, vězeňský režim.

Zvláště značně se rozrostla frekvence slova režim v odborné oblasti (zejména v překladech; viz už příklady v úvodní části článku). Odborná spojení jako režim dne, struskový režim, tepelný režim, režim pití, režim palby, režim práce motoru jsou spojení nová. Působí nezvykle právě proto, že význam slova režim je vcelku vyhraněn. Že se tato neobvyklost pociťuje i v odborné oblasti, tomu, jak se zdá, nasvědčuje i to, že vedle nich existují namnoze spojení, v nichž je místo slova režim užito výrazu jiného: režim pití — zásady pití, pořádek v pití; režim spotřeby munice — způsob spotřeby munice; režim hospodárnosti — zásada hospodárnosti, ustálený režim — ustálený stav a pod.

Zajímavé je srovnání odborné funkce slova režim v ruštině s českými ekvivalenty:

Ve většině případů je za ruský režim český název řád, podmínky, životospráva, kázeň, pořádek, postup, pochod, způsob, stav. Příklady: režim dnja — denní rozvrh, d. řád, d. pořad (Rus.-čes. zemědělský slovník, Pume-Paňkov-Spirhanzl), režim proizvodstva — výrobní postup (Rus.-čes. slovník z oboru pletařství, textilu a text. chemie, Konopásek), režim dvigatelja — pracovní podmínky motoru; režim temperaturnyj — tepelné podmínky (Rusko-český strojírenský slovník, Dejdar-Ševčík), režim otžiga — tepelný pochod žíhání, temperování; potočnyj režim raboty — plynulá práce, práce na běžícím pásu, proudová práce (Slévárenský slovník rusko-český a anglicko-český, Brabec-Hellmann), režim obrabotki — výrobní podmínky, způsob opracování (Rusko-český slovník z průmyslové ekonomiky, org. a plánování, Kučera-Radvanovský), žostkij režim kontura — těsná vazba obvodu (rusko-čes. voj. slovník z oboru spojení) a j.

V několika případech uvádějí terminologické slovníky vedle českého názvu i spojení se slovem režim: stacionarnyj režim — ustálený stav n. režim (Voj. spojařský slovník), režim ekonomii — hospodárnost, zásada hospodárnosti, režim hospodárnosti, úsporný režim (Rus.-čes. slovník z prům. ekonomiky).

Jen ojediněle se uvádí terminologické spojení s výrazem režim jako jediná možnost: režim počvy — režim půdy (vodní a vzdušný) (Rus.-čes. zem. slovník). Ovšem i zde jde patrně o přejetí z ruštiny.

Srovnání ruských a českých názvů pro tytéž odborné pojmy potvrzuje, že slovo režim je v ruských odborných názvech mnohem častější a obvyklejší, než je tomu v češtině. Jestliže se začíná hojněji objevovat v českém odborném stylu, je to často projev mechanického převádění ruských názvů do češtiny. Srovnání totiž [76]také ukazuje, že spisovný jazyk má dostatek výrazových prostředků, mnohdy již ustálených, kterými lze vyjádřit obsah ruských terminologických sousloví přesněji: na př. režim dne — denní řád, denní pořádek, denní rozvrh; tepelný režim — tepelné podmínky a j.

Nakonec shrnujeme: Slovo režim má v slovní zásobě spisovného jazyka poměrně ustálený význam: (1) vládní soustava, způsob zřízení, (2) vůbec vedení, řízení něčeho, způsob ovládání někoho, něčeho. Kromě toho se ho užívá v několika odborných spojeních (ústavní režim, režim podzemních vod, režim řeky). Působením ruských odborných textů, v nichž je slovo režim častější, objevuje se v nových významech (řád, pořádek, podmínky, stav atd.). Pokládáme to za neúčelné, a to z těchto důvodů: 1. Nová terminologická sousloví se slovem režim namnoze nejsou nezbytná; nevyjadřují novou skutečnost, pro niž by jazyk neměl vlastní pojmenování, nýbrž naopak, jsou často méně přesná a určitá než české názvy dosavadní; ani po formální stránce nejsou nově přejímaná terminologická sousloví vhodnější, ba naopak, na př. režim dne (nově se objevující zvláště v oboru školském) s neshodným přívlastkem dne je po stránce názvoslovné méně vhodný než typ sousloví se shodným přívlastkem adjektivním, který je v češtině obvyklý (denní rozvrh, denní řád, denní pořádek). 2. Některé odborné významy slova režim kolidují s významem, v němž se ho obvykle užívá, takže mohou vznikat významové asociace pro odborný termín nežadoucí. 3. Tím, že vzrůstá počet významů, v nichž se slova režim užívá, je ohrožena jednoznačnost terminologických sousloví, jejichž součástí toto slovo je (způsob — podmínky — stav a j.). 4. To, že se terminologických sousloví s výrazem režim užívá vedle termínů dosavadních, vede k zbytečné synonymitě, která je v rozporu s obecným terminologickým požadavkem přesnosti a určitosti názvů.

---

[1] V ruštině má režim tyto významy (podle slovníku Ožegovova): 1. vládní soustava 2. stanovený řád něčeho, 3. podmínky činnosti nebo existence něčeho. — Pro češtinu nelze ovšem vyloučit ani vliv francouzštiny nebo angličtiny (zejména v překladech; v starší době je tento vliv ovšem zcela zřejmý). Ostatně užívání slova režim v ruštině je nepochybně rovněž pod vlivem francouzským. Ve francouzštině má toto slovo zejména tyto významy: 1. řízení něčeho, 2. vládní soustava, 3. pravidlo; soustava pravidel, podle nichž se něco řídí, řád, 4. v odborné terminologii, zejména technické (na př. rychlost stroje, rychlost výtoku). — Rovněž v angličtině se tohoto slova užívá podobně.

Naše řeč, volume 40 (1957), issue 3-4, pp. 72-76

Previous Bohuslav Hála: Několik poznámek na okraj recitace

Next Vladimír Ženatý: Jak uvádět názvy slovenských uměleckých děl nebo publikací v češtině?