Časopis Naše řeč
en cz

Proluka

Jana Dvončová

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době se často píše — v souvislosti se stálým zvyšováním stavebního ruchu — o tom, že jsou zastavovány proluky v různých částech našich měst. Stavebnický termín proluka budí u neodborníků pochybnosti a dojem, že je to nějaký nezdařilý novotvar.

Avšak slovo proluka je velmi staré slovo slovanského původu, jehož základ nacházíme i v jiných slovech českých, na př. luk, oblouk a proláklý. Slova z téhož základu nalézáme ve všech slovanských jazycích. Jsou to zejména hláskové obdoby českého luk s významem ‚luk‘ nebo ‚oblouk‘ a některá další; z nich nás zajímá především ruské slovo luka, ‚záhyb řeky‘, srbské luka ‚záliv‘, pak také ‚přístav‘, polské lęk ‚oblouk, horské sedlo‘; v bulharštině existuje slovo proluka se stejným významem jako v češtině, totiž ‚štěrbina‘ nebo ‚horská rozsedlina‘. — Ve staré češtině je slovo proluka hojně doloženo na př. ve spojení „proluky horské“ a j. Jungmannův slovník uvádí vedle toho ještě přídavné jméno prolučný. Doložena je i podoba průluka. Z toho vidíme, že základ tohoto slova se vyskytuje v jednotlivých slovanských jazycích ve slovech, kde jde o označení oblouku, obloukovitého tvaru, dále obloukovité mezery a pak mezery vůbec.

Do nové češtiny se zachovalo slovo proluka, jak to také dokládá akademický Příruční slovník českého jazyka, ve dvou významech; je to jednak druh průsmyku, obyčejně průsmyk mělký, jednak mezera, průlom. V tomto druhém významu objevuje se již delší dobu jako odborný název ve stavebnictví, kde znamená mezeru, vzdálenost mezi jednotlivými isolovanými stavbami. Čteme-li tedy na př., že se zastavují proluky na Václavském náměstí, znamená to, že se zastavují novými domy mezery po domech zasažených v pětačtyřicátém roce bombardováním.

Naše řeč, volume 39 (1956), issue 1-2, p. 53

Previous Zdeněk Tyl: Z knih, časopisů a novin

Next Lumír Klimeš: Mírooděv

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1