Josef Janko
[Short articles]
-
Kdo by neznal staročeského „Mastičkáře“, fraškovitou to vložku v nějaké velikonoční hře tří Marií, kde vystupuje mistr mastičkář Severin se svými dvěma sluhy nebo učedníky Rubínem a Pustrpalkem? První dvě jména jsou jasná, jméno Rubín dokonce dobře přiléhá k židovskému prostředí, ale co značí třetí jméno, původu podle všeho německého, Pustrpalk? Není to jistě nic jiného než dolnoněmecké a středoněmecké Pusterbalg, t. j. der pusternde (püsternde) Balg = Blasebalg „foukací měch“; to pak bývá přenášeno i na osoby a značí to „buclatého, narvaného, tlustého chlapce nebo vůbec krátkého, tlustého člověka“, jemuž se říká též Püster nebo Püsterich (Pusterich): a v tomto významu je třeba chápati také jméno v češtině věrně Horním Němcům odposlouchané Pustrpalk. Po mém soudě zrovna toto jméno, rozenému Čechu, ani když umí německy, nikterak běžné, svědčí výmluvně tomu, že skladatel českého „Mastičkáře“ znal cizí německou předlohu, dosud ovšem neobjevenou, kde jména Pusterbalg bylo vtipně užito.
Naše řeč, volume 31 (1947), issue 2-4, p. 78
Previous B. T.: Instrumentál doplňkový
Next Karel Koupil, Redakce: Supinum